Po 31 letech od změny režimu se před soudem objevili dva příslušníci Státní bezpečnosti, kteří v roce 1982 měli na příkaz tehdejšího ministra vnitra ČSSR Obziny donutit k vystěhování mimo republiku několik jedinců, kteří podepsali Chartu 77. Účelem bylo rozvrátit disidentské společenství, zastrašit případné další odvážlivce, kteří by snad požadovali dodržování lidských práv, a ukázat všem občanům socialistického Československa, kdo je tady pánem a kdo má držet hubu a krok.

Oba souzení jsou již v pensijním věku a oba dva prohlašují, že jsou zcela nevinní. Pro ně byli disidenti „kriminálně závadové osoby“, a bylo proto nutné je stíhat. Že JUDr. Gustáv Husák v roce 1977 podepsal Helsinský protokol o respektování lidských práv, mezi něž patřilo m.j. i právo svobody pobytu, bylo pro tuto organizaci bezvýznamným faktorem v jejich statečném boji s vnitřním nepřítelem.

Mnoho z „kriminálně závadových osob“ dnes popisuje praktiky, mezi které patřily nepokryté výhrůžky násilím či smrtí, vyvážení v zimním čase daleko mimo civilizaci, kde byli vyhození z automobilu (přičemž nevěděli, jestli nějaký zvrhlík navíc nezmáčkne spoušť služební pistole), a mnoho dalších vychytávek.

Mnoho z těchto lidí, kteří oddaně sloužili v řadách Státní bezpečnosti, dnes žije spokojeným životem s vysokou výsluhovou pensí a dobrým lékařským zajištěním, zatímco ti na druhé straně (protože nemohli sehnat zaměstnání či konali tu nejhorší práci) mají důchodový výměr hluboko pod úrovní svých tyranů. Generál Alojz Lorenc žije klidně a beztrestně na Slovensku, dokonce přednáší na naší universitě. Společnost již dávno nezajímá, jaké nespravedlnosti se děly, disidenti jsou dnes hanobeni jako jakési divné společenství jedinců, kteří se vyjma protestů proti režimu měli jako pověstná prasata v žitě, neboť dostávali ze Západu bony.

Těžko lze předvídat konec soudního procesu s těmito jedinci. Dnes jsou to sedmdesátníci, pánové v letech, které soudce jen těžko pošle do výkonu několikaletého trestu za protizákonnou činnost. Budou se odvolávat, soud se bude odročovat, aby po několika letech vše skončilo přirozenou smrtí zmíněných estébáků.

Možná se dozvíme, že vše bylo jen na jakousi politickou objednávku, špatné divadlo a újmu těch, kteří oddaně sloužili své vlasti.

Je jen třeba poznamenat, že podobně se hájili i nacisti, kteří střežili koncentrační tábory, případně členové gestapa, kteří přece také dodržovali zákony. Tak o co vlastně jde?