V úterním vydání Neviditelného psa vyšel poměrně ostrý článek Zuzany Kulhánkové, který zpochybňuje myšlenky Fair Trade a ve své podstatě z něj dělá zločinecké hnutí.

Co to vlastně je ten Fair Trade? Základním principem je podpora producentů zemědělských produktů z rozvojových zemí a garance stabilních výkupních cen. Farmář zapojený do systému se nemusí tolik obávat o obživu a na oplátku se zavazuje dodržovat určité etické a environmentální principy a ručí za kvalitu své produkce.

Fair Trade určitě není receptem na globální chudobu a ani si tu ambici neklade. Je to dobrovolný systém, který má masovou odezvu po celém světě. Myšlenky Fair Trade drží při životě spotřebitelé, nikoli nějaká nařízení, směrnice nebo snad lobbistické tlaky korporací. Právě spotřebitelé dávají svými nákupními preferencemi jasně najevo, že jim jsou tyto myšlenky blízké. Fair Trade je tedy otázkou volby, svobodného rozhodnutí aktérů na trhu, pokud chceme hledat základní ekonomická východiska. Pokud budeme chápat Fair Trade jako hnutí, pak je to hnutí tvořené odspodu, do jisté míry spontánně a jeho tradice navíc sahá až do 19. století.

Fair Trade je ukotven v konkrétní komunitě. Právě aby produkce nebyla anonymní a zamezilo se nejasnému původu či spekulacím, jsou farmáři organizováni ve výrobních družstvech, která jsou svázána s konkrétním místem. Pro jistotu ještě zdůrazním, že participace v družstvu je dobrovolná. Díky tomu se může rozvinout ještě další z principů Fair Trade, kterým je podpora a rozvoj komunit. Družstva investují vydělané peníze do projektů typu stavba školy nebo studny, pro nás Evropany toliko samozřejmé součásti civilizace.

V tomto momentě považuji kritiku Zuzany Kulhánkové za opodstatněnou. O dopadech Fair Trade se mluví velmi málo. Zřídka se v médiích objevují příklady úspěšných projektů, které byly realizovány díky Fair Trade. Bohužel, v tomto selhává česká Asociace pro fair trade. Asociace sice realizuje řadu osvětových projektů, tyto projekty však často vyznívají spíše jako podpora prodeje Fair Trade výrobků a chybí informativní stránka věci. Nerad bych ale někomu křivdil. Nicméně při zkoumání webových stránek Asociace příliš informací o konkrétních projektech realizovaných v rozvojových zemích nenajdeme. Spíše všeobecná tvrzení typu: "Fairtradová prémie je využívána na rozvoj infrastruktury mezi farmářskými vesnicemi a sběrnými centry. Z další části této prémie byly postaveny školy a zdravotnická zařízení."

Zuzana Kulhánková píše v souvislosti s Fair Trade o novodobých odpustcích. To je velmi provokativní tvrzení, nicméně osobně se necítím hříšníkem kvůli tomu, že jsem se narodil v evropském prostoru. Vedle myšlenky, že moje nákupní rozhodování pomáhá, mě těší i fakt, že naprostá většina Fair Trade potravin má také certifikát ekologického zemědělství. Už ten fakt, že při pití kávy nekonzumuji dávku pesticidů hojně využívaných k podpoře produkce na velkoplantážích a že tyto chemikálie nezamořují životní prostředí, je pro mě dost dobrý důvod.

Klasické kritické polemiky ze strany mainstreamových ekonomů, že Fair Trade poškozuje trh garancí vyšší výkupních cen, považuji v tomto případě za liché. Nemluvě o tom, že s těmito argumenty většinou operují velkoproducenti. Cena je přece tvořená poptávkou a to platí i v tomto případě. Bez spotřebitelů, kteří jsou ochotní za tyto ceny Fair Trade produkty nakupovat, by trh Fair Trade přece nemohl fungovat. Stejně tak si nemyslím, že Fair Trade bere práci dalším stovkám farmářů, které nikdo (tedy konvenční velkoproducenti) nechce zaměstnat, protože tito velkoproducenti musí tvrdě konkurovat Fair Trade družstvům. Uvědomme si, že ti šťastlivci, kteří plody svých políček prodávají prostřednictvím komunitních družstev, našli svou práci právě díky Fair Trade.

Na závěr bych ještě zmínil jednu věc, která obraz Fair Trade v očích veřejnosti poškozuje. Čas od času se v médiích objevují zprávy o zneužívání nálepky Fair Trade, přesně v tom duchu, jak upozorňuje Zuzana Kulhánková. Pamatuji si na velkou aféru z roku 2005, kdy jeden britský řetězec nabízel pod označením Fair Trade nekvalitní levnou kávu z běžné produkce. To je samozřejmě dobrá zbraň pro kritiky a velmi zajímavé téma pro média. Všimněte si ale jedné drobnosti. Proti Fair Trade se častěji bouří velkoproducenti a když se mluví o zneužití, opět máme co do činění s velkým hráčem na trhu.

Dost ale polemiky. Udělejte si sami obrázek, jestli Fair Trade stojí za to. Ostatně, zkuste sami ochutnat pestrý svět Fair Trade.