Najděte si, vážení čtenáři, pokud o to máte zájem, Astonův úvodník ze dne 19. srpna t.r. Pod názvem Státní maturity přece jen budou vyjádřil zde Aston – Ondřej Neff svůj názor nejen na státní maturity, ale i na mne (Právo podle Křečka - pozn.red.) pod záminkou reakce na můj článek Odfláknutá justice, který jsem zde uveřejnil. Pokud by chtěl vyjádřit jen názor na článek, proti tomu by bylo sotva možné cokoliv namítat, ale aby věcnou kritiku článku začínal takovým hodnocením ne článku, ale autora: „Špičkový obhájce práv privilegovaných občanů, kteří nemusí platit normální činži, poslanec Stanislav Křeček…“? Jak to souvisí s obsahem článku „Odfláknutá justice“, který si zde každý může přečíst? Jde opravdu jen o článek nebo především o osobu autora? Každý, kdo si můj článek přečte, snadno pozná, že vůbec, ale vůbec není pravdou to, co tvrdí Aston, totiž, že jsem „zamlčel podstatu věci“, ani to, že „…Stanislav Křeček toto zamlčel a za velebného mlčení hází špínu na Ústavní soud“. Lež jako věž… Každý, kdo si můj článek přečte, ať již s ním souhlasí nebo ne, musí konstatovat, že moje kritika směřovala k tomu, že pouhé zrušení rozsudku nadřízeným soudem je považováno za „odfláknutou“ práci soudu nižšího stupně, ač tomu tak být nemusí. O nějakém „ házení špíny“ na kohokoliv nemůže být ani řeči.

A jako by to nestačilo: „Připomeňme, že jde o instituci, která zpochybnila právo privilegovaných občanů platit jiné (menší) činže, než občané neprivilegovaní“, pokračuje Aston o Ústavním soudu. O co tedy vlastně jde? O můj článek nebo o názor na regulaci nájemného, což je pro Astona zcela zjevně totéž, co onen příslovečný červený hadr na býka? Stačí mé jméno v jakékoliv souvislosti a startuje… Závěrem své úvahy vyjadřuje Aston „lítost“ nad tím, že se Křeček „…snižuje k tak odporným praktikám.“

Ne, nehodlám se s Astonem přít o obsah nálezů Ústavního soudu, pokud jde o nájemné (Nález ÚS č. 231/2000 z 21. 6. 2000: „Ústavní soud má za to, že cenová regulace nezabraňuje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodářskou činnost, neboť každý má možnost se svobodně rozhodnout, zda za daných podmínek v určité oblasti podnikat bude. Nadto regulace nájemného se nevztahuje na nově uzavírané nájemní smlouvy, a nestojí tedy v cestě podnikatelské aktivitě.“), ani o to, zda lidé v regulovaném nájmu platí oprávněně „nižší činže“, podle Antona jakési činže nenormální (regulovaný nájem v Praze za 60 m byt je už asi 7000 Kč při desetitisícových průměrných důchodech), ani o to, zda si lidé bydlící v takových bytech mohli vybrat či nikoliv, ani o to, zda jsem obráncem „privilegovaných“ nebo jen obráncem práva všech lidí na slušné, přiměřené, bydlení. To ponechám na úvaze čtenáře.

Nepovažuji se za koncesuální osobnost, za někoho, kdo společnost sjednocuje, jehož názory jsou vcelku obecně přijatelné. Jsem zvyklý na ostré, nesouhlasné, ale i hulvátské reakce čtenářů mých článků v elektronických i tištěných (dnes je módní říkat „printových“) medií. To mi vcelku nevadí, vím své: mám za sebou obsáhlou právnickou publikační činnost, jsem advokátem a co si lidé o mé právnické i politické práci ve skutečnosti myslí, dali najevo v posledních volbách. Pokud mne zde uráží a zesměšňují někteří (ostatně stále stejní) čtenáři, je to nepříjemné, ale vcelku s tím člověk musí počítal. Pokud však tak činí z podivných osobních důvodů sám „šéf“ tohoto internetového deníku, pak opravdu nevím, co bych zde měl dále ještě pohledávat…

Autor je poslanec za ČSSD