10.12.2019 | Svátek má Julie


POLEMIKA: Lékaři, farmaceutické firmy a etika

14.5.2007

Já nevím, jak začít s nějakým vyjádřením. Článek kolegy není psán ve zlém úmyslu, obsahuje seriosní úvahy podložené vlastními zkušenostmi a to je vždy cenné. Já se ale na věc dívám z trochu jiného místa než kolega - autor článku a také mám jiné zkušenosti. Napíšu tedy o těch svých, o tom, jak to je na našem oddělení.

Co dostáváme

Vstup farmafirem a prodejců léků skrze jejich dealery na naše oddělení není častý, možná, že jednou za dva, tři měsíce se tu někdo takový objeví se zájmem presentovat ten který výrobek.

Pokud jsou to léky, pak je odkázán na ústavní lékárnu, já mu žádnou objednávku dát nemohu. Někdy se stane, že ta která firma nabídne vzorky léků zdarma, a zcela výjimečně se stalo, že to bylo významnější množství. I to se pak musí odevzdat v lékárně a odtud je pak objednáváme zavedeným logistickým systémem za nulovou cenu. Neplyne z toho pro nás žádný osobní užitek, ale pomůže to trošinku hospodaření oddělení. Kdybych naopak učinil s nějakými dealery dohodu, že budu objednávat léky jejich firmy, projevilo by se to v plnění rozpočtové položky za léky a bylo by to zřejmé už za měsíc, nejpozději za čtvrtletí. Rozpočet na léky je u nás nízký, napsat částku nemohu, ale mohu snad bez prohřešku vůči vnitřním předpisům sdělit, že rozpočtovaná částka průměrně na jednu hospitalisaci představuje o dost nižší sumu, než je průměrná cena jednoho receptu vystaveného v ČR..

Pak přicházejí dealeři výrobců dětské kosmetiky, s těmi máme řádnou smlouvu spočívající v tom, že oni nám dávají své výrobky a my je dáváme na pokoje dětem. Nic víc, nemáme za to žádné osobní požitky, ale pro oddělení je to pomoc.

Podobně je tomu s výrobci umělé dětské výživy, taktéž od nich máme výrobky proto, abychom je připravovali dětem, a to na podkladě řádné oficiální smlouvy, bez jakéhokoli prospěchu osobního.

Některé firmy pořádají čas od času semináře, na kterých presentují své výrobky. Nemyslím si, že je na tom něco špatného – je to všestranně přijatelný způsob z hlediska informovanosti a jestli je při tom nějaký bufet, to bych nebral jako nějaký extra požitek. Ani účast na těch seminářích není nějak velká.

Některé firmy nám dávají kalendáře se svým logem, ty využíváme a zase nám to snižuje náklady na všeobecný materiál, byť nikterak významně.

Někdy před deseti lety naše oddělení dostalo od jedné firmy Nelsonovu učebnici pediatrie, jejíž cena je velká, jako součást blahopřání k získání titulu Baby Friendly Hospital, který nám udělil UNICEF.

Nedostáváme žádné pozvánky někam do zahraničí, jak se často o tom píše, ani na nějaké pobytové semináře v republice. Nedostáváme žádné osobní dary a peněžní odměny už vůbec ne. Pro firmy neprodukujeme žádné práce na zakázku.

Já nejsem firmám ničím zavázán, pokud si vedou nějaké zápisky o závazcích, jak kolega píše, tak je to jejich věc, docela by mne zajímalo, co v nich mají o našem oddělení.

Jak firmy ovlivňují léčbu

Indikace léků vychází z obecných medicínských pravidel. Kolega píše, že pokud lékař ordinuje určitý lék proto, že z toho něco má od příslušné firmy, tak je prostě špatně. S tím souhlasím, jenom nevím, zda a kteří lékaři tak ordinují. Já zde mohu volit ten který lék podle jeho účinné složky a pokud ten lék mám v lékárně jako dar od firmy v nulové ceně, pak mu dám jistě přednost před tím, který má stejný účinek, ale byla by našemu oddělení za něj účtována nějaká cena. Nemáme v rozpočtu tolik peněz, abychom mohli odmítat dary. Stejně tak neodmítáme dary firem nebo fysických osob, pomáhají nám jak zlepšit vlastní prostředí, tak přístrojové vybavení a děkujeme za naše pacienty všem, kteří se na tom podílejí.

Jsem přesvědčen, že léky, umělou výživu a konečně i onu dětskou kosmetiku nepoužíváme v rozporu s medicínskými zásadami indikací, a jsem si jist, že nemáme žádné osobní výhody nebo požitky od dodavatelských firem obecně. Ani přístroje, získané od dárců, nepoužíváme jen proto, že je máme, ale proto, že je to dle námi provedené medicínské rozvahy indikované. Když skrze dary něco ušetříme, můžeme pak za to pořídit jiné vybavení, které nám chybí nebo které je třeba obnovit. Ne pro nás, pro náš komfort, ale pro pacienty.

Nevidím úplně do ambulantní péče. Ale přicházejí k nám odtud pacienti k hospitalisaci a já na základě anamnestického vyšetření vím, co užívali. A nemohu z toho ani trochu usoudit, zda ta ambulantní léčba je nějak ovlivněna nějakými požitky kolegů, nicméně se mi zdá, že tomu tak není. Možná někdy zvažuji, zda něco musel pacient dostat, ale protože jsem nějaký čas pracoval v primární péči, vím, že lidé nepřicházejí pro radu, ale chtějí léky – a to mnohdy dle vlastního výběru a pro lékaře je velice obtížné přesvědčit je, že stačí režimová, dietní nebo fysikální terapie.

Peníze a etika

Kolega píše, že morálka by neměla být otázkou peněz, ale že v realitě života to tak bohužel je a že aby lékař mohl být nezávislý, musí být také tak placen. Já si nemyslím, že morálka je otázka peněz, ale že morálka se při nich právě projeví. A myslím si, že především není řádně kalkulovaná cena vlastní zdravotní péče - ta je dána diktátem spočívajícím v určení zákonné povinnosti poskytnout péči lege artis za státem stanovenou cenu.

Já si myslím, že celý systém zdravotní péče a jejího financování je nedobrý od samého počátku a pokud ho někdo od základů nepředělá včetně ekonomických kalkulací, pak je marné chtít, aby doktor nevyužil nabídky firmy. Krom toho dnes není způsob prospektivní kontroly odborné úrovně péče, spíše se hodně dá na zevní znaky, spokojenost klientů. Když napíšu, že pacient ale není s to poznat odbornou úroveň, dostanu od modernistů vynadáno do paternalistů a budu poučen, že nejsou pacienti, ale klienti, zákazníci s právem vybrat si. O.K.

Mám jednu medicínsko-ekonomickou zásadu: Co je indikované, to je hospodárné, co není indikované, to je kontraindikované. Principy mravnosti obecné i medicínské mi nedovolují porušovat tuto zásadu pro nějaký vlastní prospěch.

Nemám rád obecná nařčení. Jestli někdo ví, že ten či onen činí to nebo tamto špatně, v rozporu s medicínským poznáním nebo s mravními principy, ať to sdělí na patřičném místě a konkrétně a nezobecňuje mediálně, jak je nyní docela zvykem, že zdravotníci jsou špatní, jednají nemorálně, švindlují a škodí nemocným. Pak by se to mělo vyšetřit kompetentně, a tedy i spravedlivě. Mám kvalitu vztahu lékař-pacient za podstatnou a docela mi vadí, jak je v poslední době tento vztah narušován. Není to prospěšné pro nikoho. Lidé mají pocit, že prostředí poskytovatelů zdravotní péče je primárně korupční, ztrácejí důvěru, mnohdy se stane, že se ptají, jestli jejich nemocnému děcku můžem dát vše, co potřebuje, jestli nemají něco sehnat, co nám chybí, jestli ty ordinované léky jsou dobré, nebo naopak zase jestli musí jejich dítko to nebo ono skutečně dostávat. Cítím z toho, že tu nejde jen o přirozenou starost, ale i o starost skrze strašáka nedůvěry a obav pramenících z pomluv v podvědomí.

Miloš Zeman tu při předvolební kampani říkal na veřejném prostranství, že farmafirmy zvyšují náklady ve zdravotnictví a zmínil se i v tom smyslu, že lékaři si jezdí kdesi. Přede všemi jsem mu řekl, že jsem tu přes dvacet let a nebyl jsem nikde a kteří jsou ti kolegové, kteří si tak pojíždějí po světě. Odpověděl něco o deseti procentech jezdících a dodal nějaké blablabla v tom smyslu, že když já nejezdím, neznamená to že nejezdí ostatní. No, úkol splněn, pomluva jako uhel - když nepopálí, aspoň pošpiní.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.