Jsou to někdy v životě paradoxy. Godwin uměl pouze německy a polsky, ačkoli jeho dědeček již od roku 1852 vyučoval ve Starých Hamrech češtině. Byl ovšem domovsky příslušný do Starých Hamer, ale narodil se 26. července 1889 ve Wadovicích, což je starobylé polské město nedaleko Krakowa, v němž se o tři desítky let později narodil papež Jan Pavel II. A jako významnou osobnost ho má na svém webovém portálu město Hranice.

Dědeček Karel Matěj Brumowský (1824-1909) pocházel z Brušperka, kde jeho tatínek Karel byl soukeníkem. Karel Matěj se oženil s Teresií Bernaczik (1833- 1912), dcerou sedláře z Těšína. Dne 22. května 1852 byl ustaven učitelem na jednotřídce ve Starých Hamrech (na Gruni) a učil zde plných 38 let.

S Teresií měli dohromady osm dětí. Pět synů a tři dcery. Nejstarší Albín byl vyslán na studia gymnaziální, neboť maminka si přála, aby její nejstarší se stal knězem. Jenže vystavte mladého muže nástrahám světa. Albín se zamiloval a z teologických studií nebylo nic. Po maturitě byl povolán na vojnu a nakonec se dostal do kadetní školy. Zřejmě byl dobrým vojákem a schopným důstojníkem. Sloužil v Polsku, v Maďarsku, byl dokonce vojenským velitelem města Brna a do penze odešel jako generálmajor. To se psal již Albin von Brumowski. Měl dva syny, Albina a Godwina, dále dvě dcery Lili a Elli. Albin padl hned na začátku první světové války v roce 1914.

Godwin vystudoval v letech 1904-1907 Vyšší vojenskou reálku v Hranicích a posléze Technickou vojenskou akademii v rakouském Mödlingu. Na počátku války požádal o přeřazení k letectvu a tím nastává jeho úžasná letecká kariéra - navzdory jeho vrozené vadě na pravém oku, kvůli které nosil i při pilotování monokl.

Poprvé se vyznamenal spolu s dalším českým pilotním esem Ottou Jindrou (1896-1932), který pocházel z Chlumu u Třeboně. 12. dubna 1916 se konala v Chotimu u Kamence (město ležící na řece Dněstru na dnešní Ukrajině) velká přehlídka ruských vojsk za přítomnosti cara Mikuláše II. a generála Brusilova. Místo Rusové zvolili zřejmě proto, že připomínalo dvě úspěšné slavné bitvy (polsko-litevská unie za pomoci kozáků) proti Turkům v letech 1621 a 1673.

Jindra jako pilot a Brumowski jako střelec přehlídku dokonale zmařili. Shodili sedm ručních pum a sestřelili dvě ze sedmi stíhaček, které je pronásledovaly. V následujících letech se Godwin von Brumowski stal nejlepším stíhacím esem rakousko-uherské armády. Měl na kontě přes padesát sestřelů a téměř 450 bojových letů. Jeho kariéra byla neskutečná. Přestál mnohá téměř neuvěřitelná nebezpečí a získal všechna vojenská vyznamenání, která mohl získat. Jeho červeně natřené letadlo se symbolem lebky bylo postrachem všech nepřátelských pilotů.

Po první světové válce potkal vynikajícího pilota a důstojníka poválečný osud většiny úspěšných vojáků. Civilní život byl zcela jiný a navíc se ještě rozpadla monarchie. Deset let se Godwin pokoušel farmařit v Sedmihradsku na polnostech rodičů jeho ženy, avšak to nebyla jeho parketa.

Utíkal se k vzrušující činnosti – závodil na koních, v autech, v plavání i v bruslení. Nakonec se rozvedl, v roce 1930 si ve Vídni založil leteckou školu a znovu se oženil. 3. června 1936 letěl s jedním ze svých klientů (byl to ředitel jedné vídeňské banky) na letiště Schiphol u Amsterodamu. Nedaleko letiště již nemohl zamezit nenadálému nelogickému manévru, který jeho žák učinil. Zahynuli oba.

Godwin von Brumowski, letecké eso ze Starých Hamrů, je pohřben na centrálním vídeňském hřbitově. Bylo mu teprve 47 let. Je na obou snímcích.

Generálmajor Albin von Brumovski, otec Godwina von Brumowského, syn učitele ze Starých Hamer v Beskydech

(Z připravované publikace „O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech“, která vyjde péčí Okrašlovacího spolku Rozhledna v 11/2015)