Ano. Sice ne tak, jak by on sám očekával, ale jako nezamýšlený důsledek Rathova jednání se může české zdravotnictví zlepšit. Pokud budeme mít štěstí...

Aktuální situace

České zdravotnictví se v současné v ničem neliší od typického socialistického zdravotnictví zbytku vyspělého světa. Jeho zásady jsou:

- Nízká nebo nulová odpovědnost občana za vlastní zdraví. A proto jsou nemocnice plné nemocných s civilizačními chorobami.
- Vysoká pravomoc občana k používání zdravotnických zdrojů (lékařů, sester, nemocnic, léků) provázená nulovou odpovědností. A proto jsou čekárny plné simulantů.
- Neexistující kontrola efektivnosti používání zdravotnických zdrojů. A proto jsou náklady na zdravotní péči vysoké a neustále rostou.
- Obrovská monopolní ochrana zdravotníků před skutečnými potřebami nemocných. Projevuje se monopolizací v poskytování léků a lékařských služeb (povolení, certifikáty, profesní komory atd.). A proto jsou fronty na operace delší.
- Rostoucí vměšování státu. A proto nakonec možnost volby pro nemocného i zdravotníky úplně zmizí. Bude existovat jediný možný a správný způsob jak a komu péči poskytovat …

Rathovy změny

Rath není andílek. Má rád moc. Centralizuje zdravotní péči, zakazuje podnikání, odnímá pravomoci krajům, nemocnicím. zdravotníkům i pacientům. Na druhé straně však také liberalizuje, neboli ruší, monopolní ochranu zdravotníků. Léky chce prodávat i jinde než v lékárnách, praktické lékaře chce jako obor zrušit. Teď už jde jen o to, jestli má dost síly, času a odvahy zajít dost daleko. Jak v centralizaci, tak v liberalizaci. Pokud se mu to podaří, může zdravotníky a zákazníky konečně jaksepatří naštvat. Obecně totiž platí, že opravdu jednat dokáží pouze naštvaní lidé. Zatím jsme pouze svědky protestů zdravotníků proti tomu, aby jim stát bral jejich těžce vystudované výhody. K tomu, aby nářky zdravotníků přerostly ve skutečně racionální požadavky na liberalizaci trhu, je nutné, aby se neškodný plot ohraničující území zaručených výhod stal nechutně ostnatým (d)Rathem buzerace.

Ideální stav

- Léky se prodávají všude, a to včetně internetu, za tržní ceny a nikoli za zaručené marže. Za zaručené marže je může i nadále prodávat stát.
- Lékaři mohou léčit kohokoli a jakkoli chtějí, pouze mají zákonnou povinnost naprosto přesně a zevrubně o všem informovat své pacienty a plátce zdravotní péče (pojišťovny). Zákazník totiž není blbec a mnohdy si dokáže oprávněnost zdravotnického postupu ověřit na internetu. Ne nadarmo jsou zdravotní informace jedním z nejvyhledávanějších informačních zdrojů …
- Občané mají možnost se vyvázat ze systému státního zdravotního pojištění, které je provozováno Všeobecnou zdravotní, a mohou u komerčních pojišťoven uzavřít libovolné množství pojistných smluv na libovolné množství svých zdravotních problémů. Případně mohou platit zdravotní péči ze svého (pokud mají rádi riziko).
- Pojišťovny mají právo uzavírat smlouvy s potenciálními pacienty i zdravotníky za vzájemnou dohodou určených podmínek.
- Deficity veřejného zdravotnictví jsou dorovnány sociálními daněmi. Žádné mlžení o vynucené sociální solidaritě. Občan má právo vědět, kolik na veřejné zdravotnictví doplácí.

(autor je kandidát do PSP za LiRA/LiberálovéČR)