26.4.2024 | Svátek má Oto


MÉDIA: Vzkaz politikům od novinářů

31.3.2010

„Lezte nám do zadku! A bojte se nás!“

Tak jsem si alespoň já, nepolitik, přeložil vzkaz v MfD z 30. března 2010 vyjádřený významným komentátorem Viliamem Buchertem v článku „Topolánkovy mediální války“.

Jedna věc je jistá. To, co předvádějí naši novináři, už začalo značné části veřejnosti vadit, tedy té inteligentnější a slušnější. A tu druhou, těch 60 % idiotů a lehce retardovaných (dle profesora Vondráčka a jistého dnešního českého psychologa) nahání do náruče komunistům a náckům – dříve sládkovci, dnes voliči Dělnické strany a část voličů ČSSD. Viz můj článek A čemu se proboha divíte?

Topolánka “odpráskli“ jednoznačně novináři vyrobením lživé aféry o údajných výrocích o židech a homosexuálech. Ne, že by nebyl Topolánek po pádu svého předsednictví v EU zralý na výměnu. Všichni, tedy voliči ODS doufali, že se Topolánek zvetí, ale nestalo se tak. A když jej mluvčí ODS poslal samotného na schůzku s novináři obskurního časopisu Lui (viz např. Párty blog: křest časopisu Lui) a nechal jej tam exhibovat před naprosto šílenými „jakoby novináři„, a to včetně „přihřátého“ focení, tak to svědčí o tom, že ODS a Topolánek ztratili poslední pud sebezáchovy. Pokud to na vystresovaného Topolánka někdo z ODS, jak se po Praze říká, nenavlékl. Jak říkají bratia Slováci: “Naozaj, odtialto to tak vyzerá!“ Pomalé umírání ODS snad skončí a strana snad chytí druhý dech. Tedy možná.

Ale podvod se záměrně zkreslenými pomluvami Topolánka se mnoha obyčejným lidem nelíbil. A navíc prasklo, že to byla skutečně lež jako věž. Drzá, primitivní a hnusná lež. Opakovaná všemi českými novináři až do zblbnutí - tedy čtenářstva a diváctva. Když už to bylo i některým novinářům skutečně blbé, neboť to prostě prasklo, tak se vymlouvali třeba na „obtížnou„ službu přes neděli, kdy prý jaksi vznikla chybička… Myslící lidé reagovali na ty výmluvy podobně, jak pravila ona postava geniálně ztvárněná ve filmu „Líbáš jako bůh“ Věrou Holubovou. Ta ústy postavy na takovéhle výmluvy reagovala proslavenou hláškou: „Na to ti sere Bílej tesák.“

Podle reakce MfD a váženého pana Bucherta se zdá, že si i v novinách někdo uvědomil, že už toho je akorát tak dost. A tak se pokusil známý komentátor vysvětlit, že si za všechno může vlastně Topolánek sám, páč je sprosťák, nevychovanec a vůbec ….

Ten rozbor vztahů novinářů k Topolánkovi popsaný z hlediska pana Bucherta je sám o sobě velice zajímavý. Prý to začalo všechno v roce 2006 v salónku restaurace U Pinkasů. Sešli se tam čtyři novináři a Topolánek a Schwarz. No a pak začlo to drama.

Představte si, že předseda ODS si dovolí - ta drzost!!! - přijít na schůzku pozdě. Na schůzku s českými novináři!!! A pak nakonec odešel, protože měl lístky na koncert Jarka Nohavici. Tato nesmírná drzost a opovážlivost k majestátu novinářů, jak lze vyčíst ze slov pana Bucherta, zasela do duší novinářské elity osten nedůvěry. Spíš to tedy vypadá, že se primadony urazily. Že jim Topolánek nezobal z ruky.

Další hrůza následuje: Topolánek vede rozhovor s Jeho Eminencí novinářem a oblíká si přitom fusekle! Chápete tu sprostotu? Mluvit s novinářem a neobléci si frak… nebo co by asi bylo nejlepší. Jinak prý to byl rozhovor kvalitní, ale ty trenýrky a fusekle?! No, já vám řeknu, to by se jim s Obamou nestalo. Určitě ne. Ale zase by asi nepřijal komentátora MfD a pokud by přijal, mlel by jalové korektní řeči o ničem jako vždycky.

A tak pokračuje líčení Topolánkových zločinů dál. Není opomenuta ani zmínka o „útoku“, tedy správně řečeno strkání do drzého paparazziho, který se nakláněl nad kočárek jeho syna. No, já si myslím, že dotyčný měl dostat dvě pořádné přes držku. Mně se naklánět nějaký chlap nad kočárkem s dítětem s jakousi věcí v ruce, dostane jí, až vezme druhou o zem. Domnívám se, že každý normální táta by to udělal taky! Topolánkova chyba byla, že šel na procházku sám, bez bodygárdů, jak bývá u nás zvykem. Být to na západ od našich hranic, možná to paparazzi nepřežil, protože by ho sejmuli osobní strážci. Minimálně by jej zneškodnili sérií povolených „chvatů a hmatů“, česky řečeno by dostal na budku.

Pan Buchert přiznává, což jsem doposud nikde nečetl, že „media silně přeháněla“, tedy po pravdě lhala a vymýšlela si všemožné podtrhy a lumpárny. Jen aby se „nevstřícnému“ Topolánkovi pomstila. Díky za přiznání, ale to byste neměli napsat na stránku A 10, ale dát na první stranu. Tam, kde jste jej vláčeli bahnem. Záměrně, lživě a mstivě. A kde je ona slavná novinářská objektivita a etika?! He?!

Po osobních útocích na svou rodinu Topolánek nevykopal, jak se tvrdí v článku, válečnou sekyru, ale už toho měl všeho dost. Nahaté fotky, převzaté ze zásadně protičeského a „protikapitalistického“ denníku El País, byly skutečně nechutné. I s tím pyjem, který byl zcela určitě elektronicky prodloužen do délky v přírodě nevídané. A dát to na hlavní stránky tzv. demokratických solidních deníků… co jste čekali? Při soudním jednání, pokud by bylo nestranné, by to bylo zcela určitě hodnoceno jako záměrná provokace.

Taktéž při způsobu „výslechu“, kde koupil ministerský předseda ojeté Volvo! OJETÉ - to se normálnímu člověku otevírá kudla v kapse. Kde na ně vzal!!! Předseda vlády! Přitom nikoho nezajímalo, kde na ně skutečně vzal. Účelem kauzy jen bylo pošpinit jej. Hodit bláto, plivnout slinu. Vypustit mediální pšouk. Nic jiného. Čili hraní na nejnižší pudy těch skutečně nejnižších, závistivců a nemakačenků. Stát, kde nemá předseda vlády dle novinářů nárok na to koupit si Volvo, aniž by jej otravovali, je stát, v kterém nechci bydlet!

Ve zvláštním článku je pak podrobně předváděno, jak Buchert útočí na Topolánka za to, že řekl na dotazy o jeho soukromí, že „čtenářům je do toho hovno“. Plně s ním souhlasím. Je jim do toho hovno!

Neexistuje žádný Bůh, který by pověřil novináře tím, aby lezli politikům až do postele. A snažili se jim překrucováním, drby povýšenými na „zprávy“, drzými otázkami, nechutnostmi, za které se i v hospodě na vesnici dává hned pár facek, zničit jim soukromý život. Dělá-li to a píše-li to bulvár, je to špína psaná pro špínu Ale solidní noviny?

Dočetl jsem to a vyšlo mi jediné. Vzkaz novinářů politikům. Ale nejen jim. Že pokud nepůjdou novinářům na ruku, ti je zničí! Kohokoliv, kdykoliv, pro cokoliv. A hlavně proto, že by mohli vyjádřit jiný názor než novináři. A být k nim neuctiví.

Posílají mi přátelé, bývalí občané Československa, ze zahraničí často články a ptají se: „Je to vůbec možný? Je to pravda?“ Jako třeba nedávno, když mi přišel článek s názvem „Češi jedí odpadky z celé Evropy„ či tak nějak. Myslím, že to vyšlo v Instinktu, ale nevím přesně. Či další dehonestující článek z nějakých našich novin, jak jsme načerno prodali zlatý poklad a tím pádem už nemáme nic…

Když se jim věci snažím vysvětlit, že se tu jen nekrade, neloupí, netuneluje a že se nepořádají denně hony na Cikány a nevraždí se, že tady lidi normálně a slušně žijí, psal mi spolužák z kanady: „To chceš říci, že 99% článků je vylhaných?“ Jo, přesně to chci říci. Už jsme se dostali s naším tiskem a medii vůbec na skoro stejnou úroveň jakou mělo normalizační Rudé právo. V něm bylo sice popsáno všechno u nás jako „nejlepší“, ale kvalita informací v něm byla jako v dnešních novinách. Pravdivé, pravděpodobné a ty ostatní.

Pravdivé je datum, pravděpodobná předpověď počasí a pak je ten zbytek. Netušil jsem, že se toho zase dožiji.