Wall Street Journal, Süddeutsche Zeitung a Der Spiegel patří k nejprestižnějším tištěným médiím ve světě: WSJ je určen byznysmenům, SDZ jsou dnes bezesporu nejlepší německé noviny a Der Spiegel spolu s The Economist jsou nejdůležitějšími zpravodajskými časopisy. Právě první tři zmíněné tituly čekají důležité změny. Pokud by vedly k propadu jejich úrovně, mohlo by to dle analytiků ohrozit celou naši civilizaci.

V srpnu 2007 koupil Rupert Murdoch (76) od rodiny Bancroftových 64procentní podíl ve vydavatelství Dow Jones za 5,6 miliardy dolarů. Hodnota jeho mediálního koncernu jde už bez toho do desítek miliard: vlastní například noviny The Times of London a The Sun, televizní stanice včetně Fox Broadcasting, internetové portály včetně MySpace, časopisy jako Gemstar-TV Guide či The Weekly Standard, kabelové televize včetně Fox News Channel, satelitní televize DirectTV, BskyB, vydavatelství knih HarperCollins a filmovou společnost 20th Century Fox.

V prosinci Rupert Murdoch, který má šest potomků (z toho poslední dva s Číňankou, o 38 let mladší paní Wendi), oznámil, že řízení svého impéria předává svému synovi Jamesovi (34). James (nedostudoval Harvard) bude řídit veškeré aktivity tohoto mediálního mogula, jak mu přezdívají v Americe, v Evropě a v Asii. Bude přímo zodpovědný za strategické a operativní řízení koncernu News Corporation, napsala britská tisková kancelář AP a BBC to potvrdila. Do této doby byl James zodpovědný jen za britskou Sky Broadcasting, v níž má Murdoch 39 procent akcií. Tam se mladému muži podařilo značně zvýšit počet předplatitelů u placené televize a prudce rozvinout telefonické obchody.

Americké aktivity, tedy hlavně Dow Jones a Wall Street Journal, přebírá pan Les Hinton, který doposud šéfoval pro Murdocha britskému novinovému vydavatelství News International. Dosavadní šéf Dow Jones Richard Zanino byl těsně po převzetí propuštěn. Rovněž Němec Dieter von Holtzbrick, který byl ředitelem WSJ ještě před příchodem Murdocha, z listu odešel, protože měl obavy, že pan Murdoch bude zasahovat do redakční části vydavatelství, jako to dělá všude. Redakční nezávislost je panu Murdochovi cizí: média využívá pro své obchodní a politické záměry.

Otřesy ve Spiegelu

Dne 17. listopadu 2007 oznámilo vydavatelství zpravodajského časopisu Der Spiegel, že bude předčasně ukončena smlouva s dosavadním šéfredaktorem Stefanem Austem (61), který měl ve funkci zůstat až do roku 2010. Společníci z iniciativy Mitarbeiter KG, která vlastní 50,5 procenta všech akcií a jejímiž členy jsou všichni zaměstnanci, se na tomto kroku domluvili jednohlasně. Vzhledem k tomu, že se tato společnost k podobnému kroku rozhodla v době Austovy nepřítomnosti (byl na dovolené v Asii), lze usuzovat, že vnitřní boj se ve vydavatelství značně přiostřil.

Kontroverze ve vydavatelství a v časopise mají dlouhou historii. Když po smrti zakladatele časopisu Der Spiegel Rudolfa Augsteina 7. listopadu 2002 otevřeli právníci jeho závěť, dědici zjistili, že jim upřel jedno procento podílu a nechal je připsat na společnost redaktorů, kteří nyní mají ve firmě 50,5 procenta. Dalších 25,5 procenta vlastní firma Gruner + Jahr. A protože podle vnitřních pravidel firmy všechna zásadní rozhodnutí - včetně personálních - je možné činit jen tehdy, když se na tom dohodne 76procentní většina, byli de facto dědici z přímého rozhodování o budoucnosti firmy zcela vyloučeni.

To se jim samozřejmě nelíbilo, a proto se po dlouhých jednáních spojili s mluvčím společnosti spolupracovníků a postavili se proti šéfredaktoru Stefanu Austovi. Společnost si stěžovala na nedostatek informací o Spiegel-Verlag a vyžadovala více kompetencí: ráda by se výrazněji podílela na vedení podniku.

Podle Die Zeit, který poměry v konkurenčním vydavatelství důkladně rešeršoval, se zdálo, že Mitarbeiter AG však v celém vydavatelství nehraje nijak pozitivní roli, což se prý ukázalo hlavně tehdy, když šlo o založení velice úspěšné televizní stanice XXP (nakonec byla prodána za 50 milionů eur), i při rozjezdu Spiegel Online, který je dnes nejsledovanějším internetovým portálem v Německu. Byli totiž proti této myšlence. Šéfredaktoru Austovi se společně s ředitelem vydavatelství Seikelem podařilo neuvěřitelné: zvýšit za posledních pět let čistý zisk o 500 procent tím, že své produkty zatraktivnili a zvýšili cenu časopisu. Jenže nakonec i ředitel Seikel musel odejít, protože se postavil za Stefana Austa. Aby se situace v redakci uklidnila, vydavatelství se již 7. prosince dohodlo na volbě nového šéfredaktora: bude jim k velkému překvapení odborníků dnešní šéfredaktor zpravodajství druhé veřejnoprávní televizní stanice ZDF Claus Kleber. V posledním kole vyhrál nad současným šéfredaktorem prestižních novin Frankfurter Rundschau Uwem Vorkötterem. Jako jeho zástupce nastoupí Matthias Müller von Blumencron, který doposud pracoval jako šéfredaktor Spiegel Online. Na těchto změnách se domluvily společnosti Mitarbeiter AG a Verlag Gruner + Jahr bez dědiců. Všichni se ale shodli na tom, že mají zájem, aby Der Spiegel zůstal jako silná a účinná mediální instituce, tak jak ji založil Rudolf Augstein: obranný štít demokracie.

Claus Kleber to nebude mít lehké, protože jeden z hlavních důvodů odchodu Stefana Austa spočívá v tom, že společníci chtějí dál zvyšovat zisky a méně investovat do rozvoje firmy, na což se Aust soustředil. Zadání, s kterým Kleber do redakce přichází, zní: změnit titulní téma a pokračovat v tradici zakladatele, tedy věnovat se brizantním politickým kauzám a zevrubným analýzám, komentářům a psát důkladné eseje. Samozřejmě základní otázka je, jestli právě tato cesta může vést ke kýženému zvýšení zisků. Zadání je tedy velmi rozporuplné.

Další na řadě

V Německu se skoro celý rok 2007 jednalo ještě o koupi dalších akcií novin Süddeutsche Zeitung regionálním vydavatelstvím Südwestdeutsche Medien Holding, které má v tomto rodinném vydavatelství již od roku 2002 podíl ve výši 18,75 procenta. Zatím se zdálo, že jde jen o peníze. Ti, kdo svůj podíl chtěli prodat, požadovali za jedno procento deset milionů eur a SWMH, který drží předkupní právo, je ochotný za jedno procento zaplatit jen 7,5 milionu. Předkupní právo pro holding se starým majitelům nelíbilo, protože noví podílníci poměřují náklady na vydávání celostátního deníku měřítky regionálních redakcí a to by samozřejmě zcela poškodilo prestiž dnes nejvýše hodnocených německých novin.

Na podzim se do jednání o vstupu nových majitelů do SDZ vložili údajně další hráči: skupina Westdeutsche Allgemeine Zeitung, Holzbrinck

Konzern a vydavatelství renomovaného týdeníku Die Zeit. Skupina WAZ ale dala jasně najevo, že nehodlá do nové akvizice investovat, chce ji učinit jen rentabilní, a to je právě to nebezpečí: vysoká kompetence médií je založena na velkém počtu kvalifikovaných zaměstnanců, jejichž platy představují největší náklady, jakmile se začne šetřit na zaměstnancích, kvalita půjde dolů.

Dne 23. prosince nakonec vydavatelství SDZ sdělilo, že Südwestdeutsche Medien Holding, který vlastní 18,75 procent akcí SDZ, koupil další balík akcií a svůj podíl zvětšil na 80,25 procent. K převzetí dojde 29. února 2008.

Všechny tyto změny vyvolávají otázku, zda není už v blízké budoucnosti ohrožen pilíř demokracie, jímž jsou právě kvalitní a seriózní média. Profesor Marvin Kalb z mediálního institutu na Harvardově univerzitě je paradoxně ohledně příkladu WSJ mírně optimistický. Investorů s dostatkem peněz a zájmem o seriózní média dnes není málo a právě oni nabídli peníze špičkovým novinářům, kteří po Murdochově nástupu dali výpověď, aby založili vlastní tiskovou agenturu. Další skupina se chystá vydávat nové noviny a zakládá rozhlasovou stanici. Americké elity si dnes uvědomují, že k selhání Bushovy administrativy mohlo dojít jen proto, že selhala americká mediální scéna, která byla traumatizovaná 11. zářím 2001 a přestala plnit kontrolní funkci. Proto tento segment společenské kontroly politického provozu filantropové začínají tak vehementně dotovat. Vzhledem ke globalizaci se tato změna může možná už v blízké budoucnosti týkat i nás.

Respekt, 31.12.2007

Autor je novinář a spisovatel.