U nedělního oběda mi málem upadla lžíce. To když se jako host v Otázkách Václava Moravce objevil Stanislav Gross. Asi nejsem sám, kdo přemýšlel, zda toho oranžového vyčuránka pozvali jako právního experta, zkrachovalého politika, geniálního investora anebo železničáře.

Nejde o to, že by Stanislav Gross neměl k problematickým metodám zákulisního politického boje co říci, ale to by se ho Václav Moravec namísto mlácení prázdné slámy musel třeba zeptat, proč ve funkci ministra vnitra zřizoval speciální týmy, o kterých se lze důvodně domnívat, že sloužily ke sběru informací na politické protivníky.

Problém je v něčem jiném. Karel Steigerwald napsal před časem do MF Dnes v souvislosti s Grossovým zázračným zbohatnutím v nejvyšších ústavních funkcích krásný komentář. Dobře, Grossovi nelze dokázat, že se obohatil nezákonnou cestou, nicméně v okamžiku, kdy každý ví, že jeho zázračné zbohatnutí zapáchá na sto honů, lze ho nezvat na grilpárty. Stanislav Gross prostě není „salonfähig“ (rozuměj není způsobilý, vyhovující, akceptovatelný coby návštěva slušné společnosti).

Platí to ovšem i obráceně. Ten, kdo si zve na návštěvu někoho, kdo není „salonfähig“, sám není „salonfähig“. Česká televize a Václav Moravec se dopustili neuvěřitelného společenského faux pas. Fuj!

18. 9. 2008, www.petrstepanek.cz