Novináři tady nejsou od toho, aby je politici milovali. To ani náhodou. Jenže co je moc, to je moc. Máme po sobě už druhého presidenta, který se netají nenávistí k mediím a novinářům. Přičemž Vaclav Klaus to dělal jedovatě ale inteligentně a Miloš Zeman to většinou předvádí ve formě lidové, tedy tak nějak hospodské, že. Takže je něco špatně.

Můžeme se klidně snažit předstírat, že o nic nejde, vypadá to ale, že jde.

Jinak by nemohlo dojít k věci nevídané, a to uprostřed nástupního presidentského proslovu. Ten je prakticky vždy poslouchán tak nějak odevzdaně, protože nějaký projev president říci musí a je to spíše víceméně rituální záležitost. Ozve li se však spontánní potlesk od stovek vybraných representantů státu a "obce", rozumějme "lidu", je to mírně řečeno překvapivé.

Dosti šílené ovšem je už samo to, když nastupující prezident v nástupním projevu prohlásí "Za třetí ostrov negativní deviace pak pokládám podstatnou část českých medií…" a přítomní representanti státu a veřejnosti začnou freneticky tleskat.

Dříve se psávaly v novinách jako vsuvky k doplnění projevů různé poznámky. Například "oživení v sále". Jak by se napsalo toto? "Nadšení v sále? Důrazný souhlas?" A to když první a nejvyšší representant státu řekne, mimořádně o trochu slušněji, že podstatná část českých medií je, jak říká jindy, "žumpa"?!

A poslanci, ministři, senátoři, umělci, vědci atd. tomu tleskají? A nadšeně?

Václav Klaus mluvil jako president o mediích a jejich tvůrcích jako o "mediokracii". Slovník cizích slov nám říká: Mediokracie znamená, v doslovném přeložení: vláda médií. Myšlena je vláda masových sdělovacích prostředků nad mocí demokratickou. A to proto, že ovlivňují interpretací nebo i pouhým výběrem zpráv a uveřejňovaných informací veřejné mínění a nahlížení na společenské dění a problémy. Ovlivnění názorů lidí má poté vliv na výsledek voleb a masmédia (média) tak nepřímo vládnou - svým způsobem ovlivňují výběr vládnoucích elit.

Tak to se asi u nás Václav Klaus mýlil. Protože jsou-li po dvaceti třech letech od převratu "media" vytleskána (to je horší, než když při volbě presidenta pískala Dagmar Havlová), je to děsná ostuda. A nezvratný doklad toho, že ať se mediátoři snaží, jak se snaží, tak se snaží asi snaží blbě. Pocit novinářů by, podle ohlasů v tisku, kdy se vyjádřilo několik šéfredaktorů a jejich zástupců, nejlépe vystihla zlidovělá hláška Večerníčku: "Nikdo mě nemá rád, nikdo si se mnou nechce hrát.. uuááá."

Vypadá to, že když se někdo snaží moc, když si zaleze na dvacet let do jedné pražské kavárny, čte jenom Guardian, Süddeutsche Zeitung a El País, tak to asi není nejlepší cesta k dokonalému ovlivnění společnosti. Ronald Reagan pronesl památnou větu: "Nejhrozivějším anglickým výrazem je, když někdo řekne: ´Já zastupují vládu a přišel jsem vám pomoci!´"

Domnívám se, že nejhorším českým výrazem je: "Jsem český novinář a přišel jsem vám vysvětlit, co si máte myslet!"

Klaus se mýlil. Media dělají, co mohou, ale není to nějak moc platné. Ne, že bych si přál, aby u nás vládla mediokracie! Já mám osypky už z toho, že se Česká televize změnila na vysílaní typu Blesk.

Ale když už chce někdo ovlivňovat veřejné mínění a pak politicky vyhrát - což fatálně zklamalo třeba při presidentské volbě, že - musí zachovávat základní pravidla.

Jedny jsem našel a ten, kdo je vymyslel, byl skutečně vynikající propagandista. Ovšem i on nakonec prohrál. Dotyčný pán sepsal několik zásad z nichž vybírám:

Bod 16. Propaganda to the home front must create an optimum anxiety level. Propaganda na domácí půdě musí vytvořit optimální úroveň úzkosti. Naše media se drží nesmyslného hesla, že jediná vhodná zpráva je zpráva negativní. Konzumenti zpráv jsou už rozčilení, ba rozzuření - nikoli tím nepřetržitým tokem katastrofických zpráv, který je má "vyděsit", ale novináři.

Třeba když ČT 1 ve večerních zprávách 9. března 2013 začne vykřikovat, že dálniční známky hrozně zdraží od roku 2014 anebo případně 2015, a snaží se namíchnout a vyděsit posluchače teď, tak už to zavání psychickou poruchou někoho v redakci. Lidi po vyslechnutí té zprávy zuří. Ovšem jen částečně na ministerstvo dopravy. Ale hlavně na novináře.

To souvisí s bodem 18 zásad pro propagandu:Propaganda must facilitate the displacement of aggression by specifying the targets for hatred. Propaganda musí usnadnit posunutí agrese zadáním cíle nenávisti." Když se ovšem cílem té údajné viny za ekonomickou krizi a za nestabilní svět pokoušejí novináři vysvětlit tím, že u nás si za to můžeme hlavně vlastní nedostatečností samotných příjemců zpráv, tedy obyvatel České republiky, tak asi nepochopili nic.

Když někdo dvacet let vykládá, že se u nás z celého světa například nejvíc krade, předpokládají šiřitelé zprávy, že když oni sami nic neznají, neznají nic ani příjemci zpráv. A že nikdy nikde nebyli a nikdo je nikde neokradl. Třeba ve Španělsku nebo Itálii, že? Jinak si nelze vysvětlit, když například media s vážnou tváří tvrdí, že v Nigérii je nižší korupce než u nás. Kdo byl jednou v Africe, už nikdy neuvěří, že se v Česku uplácí víc než tam.

Totéž s tvrzením, že jsme údajně největší alkoholici v Evropě.. Kdo byl jen jednou v životě v Polsku, v Rusku anebo na Ukrajině, tomu skutečně nemohou neustále tvrdit, že se u nás pije víc alkoholu než tam. Kdo jednou uviděl anglickou mládež na tahu v Praze, zblitou a podělanou válet se na ulici, rvačky a Dány opilé, jak se říká, "na plech", už nikdy neuvěří báchorkám o nevzdělanosti a nekulturnosti naší mládeže. Tohle, jak se zdá, nějak v té "pražské kavárně" dotyčným jaksi nedošlo. Autoři si zřejmě skutečně myslí, že našinci jsou úplní idioti. Mohu je ubezpečit, že nejsou. Že za těch dvacet let naši lidé procourali celý svět a nelze jim neustále lhát jako Rudé právo.

Dalším zásadním heslem o ovládání propagandy je bod 19. Propaganda nemůže sama vytvářet silné proti-tendence, místo toho musí nabídnout (z hlediska ovlivnění společnosti) nějakou formu akce nebo odklonění nenávisti anebo obojí.. Mediální povyk kolem Klause, ale nejen kolem něj, a neustálé vyvolávání nenávisti je kontraproduktivní. To už si začínají uvědomovat i chytřejší novináři.

Co se týče těch zásad, raději vám neřeknu, kdo je vymyslel. Už proto, že dotyčný zapomněl na jednu základní pravdu: "Lhát se dá, ovšem nikoliv všem a ne pořád." Tohle by si měli všichni nalepit nad počítač a ještě tam dopsat: "Když už lžu, tak ne tak blbě, aby na to hned každý přišel." A ti, co mají klasické vzdělání, by si měli vzpomenout na to, že "pravda je shoda skutečnosti s poznáním (veritas est adaequatio rei et intellectus)". Tomáš Akvinský. Že to není to, co si já myslím.

K tomu, že mnozí lidé v mediích fabulují a lžou prostě proto, že si myslí, že touto manipulací plní nějakou vyšší intelektuální a morální vizi, bych doporučil citát německého kancléře Helmuta Schmidta: "Kdo má vize, měl by jít k doktorovi."

Kolega Neff napsal na Neviditelném psu komentář o Zemanově projevu: "Největší vzedmutí vyvolal svým zařazením novinářů mezi nacisty a mafiánské podvodníky. Bylo by ale smutno, kdyby to Zeman neudělal. On už je takový. Takto aspoň potěšil pohledem na pěnu v pravém koutku úst, když o novinářích hovořil."

No, někdo by měl Miloši Zemanovi vysvětlit, že ta opakovaná pěna v koutku úst dokáže shodit i jeho sebelepší projev. To ano.

Ale říká-li Ondřej Neff "Vytvářejme tedy prostředí vysílající takové podněty, aby se choval jako civilizovaný evropský politik", musí začít novináři od sebe.

Třeba pochopit, že ti, co tleskali Zemanovi, nejsou necivilizovaní a neevropští politici. Naopak, važme si jich, že v této politickou korektností mučené době měli odvahu zatleskat.

Ono poslouchat, číst a koukat se na obrazovku, kde nám neustále někdo vykládá, jaký jsme národ idiotů a šmejdů, to je k nepřežití. Prozatím plácala ta česká elita jen rukama o sebe. Mně to však zároveň znělo, jako kdyby někoho fackovali. A Zeman to nebyl!