Miloš Zeman podstoupil zákonem předepsané procedury a stal se prezidentem České republiky. Slib musel podepisovat dvakrát, protože napoprvé se to kanceláři nepodařilo napsat dobře, ale konec vše napravil a hlavu státu máme.

Pohovořil dokonce třikrát, pokaždé spatra, důstojně, mělo to hlavu a patu, podal výkon, jaký by  ze známějších politiků dokázal jenom Klaus. I ta Miroslava Němcová své tři větičky musela odmekotat z papíru během ceremoniálu. Největší vzedmutí vyvolal svým zařazením novinářů mezi nacisty a mafiánské podvodníky. Bylo by ale smutno, kdyby to Zeman neudělal. On už je takový. Takto aspoň potěšil pohledem na pěnu v pravém koutku úst, když o novinářich hovořil.

Vyslovil úctu i vůči voličům jeho oponenta, to je dlužno hodnotit pozitivně. Nabídka sebe sama jako politického moderátora je samozřejmě směšná, nicméně nikoli reálná. Důležité v jeho třech projevech nebylo ani to, co v nich bylo, jako to, co tam chybělo.

Zeman se neuvázal do úkolu napravit mravy tohoto světa. Neslíbil, že rozloží Evropskou unii. Nerozebral hokejkový graf a opomenul tání grónských ledovců. Schwarzenberg mu během dne vyčetl, že se nezmínil o hraničních vztazích, ale dobře tak, aspoň nevrtal do šovinistického českého masíčka. Šovinismus a xenofobie ho sice dostaly do prezidentské funkce, ale teď, když tam je, může národovce odhodit jako odhazuje balónista pytle s pískem. Bez nich by nevzlétl, ale v letu by mu bránili. Moudře se zdržel vyjevit své  zahraniční sympatie. Pokud se vlivem objímání stromů a požívání becherovky zásadně nezměnil od dob, kdy byl činný v politice, je svým zaměřením prozápadně laděn, na rozdíl od svého předchůdce, který by byl ochoten odvádět 300 volů do Moskvy, kdyby to po něm chtěla. Nepokládal ale za rozumné to troubit hned první den.

Otázka, zdali "je to můj prezident" nebo není, je pošetilá. Od pátku je to náš prezident, svobodně jsme si ho zvolili a teď ho máme. Není zavřen ve vakuové baňce. Vytvářejme tedy prostředí vysílající takové podněty, aby se choval jako civilizovaný evropský politik. Oproti Václavu Klausovi by to byla příjemná změna.