Mazaná feministka a genderově korektní příjmení „vysoké kněžky duše“

„Ona obecně je klasifikovaná jako hudebník džezu, ačkoli ona disliked to třídění sám … ona zadržela několik roků daně z příjmu jako protest proti vietnamské válce … údajně střílel a zraňoval syna jejího souseda s pneumatickou pistolí po jeho se smát narušil její soustředění…“ – Co je to, u všech všudy, za blábol? To je prosím pěkně doslovná citace z internetové encyklopedie, jejíž česká verze byla pořízena strojovým překladem. Strašné, že?

Ta příšernost o údajné „vysoké kněžce duše“ (!) obnáší celkem tři hustě popsané strany (srov. http://nina-simoneova.navajo.cz/). Silně připomíná televizní film režiséra Petra Schulhoffa Trapasy z roku 1969. V něm se skupina přátel v čele s nepřekonatelným Milošem Kopeckým baví zvláštním způsobem – různé snobské výroky prokládá v uhlazené společenské konverzaci záměrně nesmyslnými a nesrozumitelnými výrazy, čímž protistranu (naladěnou na vlnu toho nejvyššího snobismu, k němuž patří předstírání encyklopedických vědomostí v oblasti umění, gastronomie atd., snaha být za každou cenu „in“ a za žádných okolností nepřiznat, že neznám, nevím, nerozumím) uvádí do stále trapnějších rozpaků: „Víte, on Beethoven blablabla bla bla bla úplně sám, představte si, že on Beethoven blablabla úplně sám! A co vy o tom soudíte?“ „Pane vrchní, šulposíka! Přestáhněte mi ho nadvakrát!“

Jak už to dneska chodí, „lidsky“ ošetřen a ručně opraven byl z celých tří hustě popsaných stran encyklopedického hesla pouze nadpis. Nadpis totiž zní „Nina Simoneová“, nikoli snad „Nina Simone“! „Ve stylově vyšších projevech (veřejných, oficiálních atp.) přechylovat doporučujeme vždy až na některá zvykem ustálená jména ... Přechýlená podoba od ´Nina Simone´ může být … jak ´Nina Simoneová´, tak i ´Nina Simonová´. V dnešní době se mnohem častěji užívají ty podoby, které zachovávají základní podobu příjmení neměnnou, tj. v tomto případě ´Simoneová´…V dnešní době se často nepřechyluje z … určitého pocitu genderové diskriminace atp. Domníváme se však, že má přechylování své výhody, kupříkladu v tom, že je přechýlené příjmení možné skloňovat…,“ sdělil mi mailem z 15.6.2007 pan Jan Chromý z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (zvýrazňuji).

Jisté tuzemské režisérce se – ve slépějích Schulhoffa a Kopeckého – povedl úžasný fór, kterým předala prapor feminismu do rukou nic netušících českých novinářů. Do filmu, který se tváří nóbl, hoch, prskla jako jeden z leitmotivů – zcela v duchu feminismu – příjmení americké hudebnice v nepřechýlené podobě: „Nina Simone“. Tak jako Schulhoffův vrchní nepřizná, že netuší, co je to „šulposík“ a jak by ho asi měl „přestáhnout nadvakrát“, nepřizná český novinář ani za nic, že o americké hudebnici, z jejíhož úmrtí ve věku sedmdesáti let se údajně chudák česká režisérka v roce 2003 málem sesypala, v životě neslyšel. Raději mlží – zakomponuje do textu recenze, aby se neřeklo a aby si příliš nezadal, taky pár obecných vět vo tý hudebnici, no vo tý Nině Simone. No a vo to právě naší feministce takříkajíc go! (Výsledek sice navenek vypadá poněkud „vychytaněji“ než ono úvodem citované encyklopedické heslo o „vysoké kněžce duše“, leč zdání může klamat…) Z několika desítek recencí na daný film jsem zatím našel 2 (slovy: dvě), jejichž autoři dokázali odolat snobskému nutkání a jméno americké hudebnice nezmínili. (Oba autoři hodnotí film kladně, přesto však klobouk dolů před nimi!) Ostatní mudrují nejenom o hloubkách recenzovaného filmu, ale i o hloubkách či výškách Niny Simone. Kdyby nekecali!

Pamatujete se ještě na pohnuté chvíle, kdy popřevratové Československo poctil návštěvou sám veliký Frank Zappa? Tehdejší americká velvyslankyně v Československu, nezapomenutelná Shirley, na otázku reportéra Československé televize ohledně Franka Zappy nejprve diplomaticky mlžila obecnou frází: „Well, je to velmi významný hudebník…“ Na další otázku ohledně toho, co ze Zappova díla hodnotí nejvýše, však učinila úžasnou věc. Veškeré fráze odhodila a přímo na kameru prohlásila: „I´ve never heard him. (Nikdy jsem od něj nic neslyšela.)“ Velká to dáma! Čeští novináři by si z ní měli vzít příklad.