Na internetové servery pronikl neveřejný dokument určený předsedovi Rady České televize a jejím členům. Jeho autorem je tým třiadvaceti moderátorů, redaktorů a editorů České televize.

Obsah dokumentu, de facto dopisu s přílohou, je závažný. Pisatelé varují před zásahy do vysílání ze strany vedení redakce zpravodajství, čímž je ohroženo "poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných infomací pro svobodné vytváření názorů", jak to požaduje zákon o České televize.

Jinými slovy, autoři dopisu se domnívají, že hrozí porušení zákona. Ba co horšího: zákon už porušen být mohl.

Dokládají to na několika příkladech zásahů do práce redaktorů a tím i do vysílání. Jmenovitě připomínají, jak televize veřejné služby pojala (byla nucena pojmout) ve dnech 9. až 11. 5. 2013 prezidentovu "virózu", dále neodvysílání připraveného přímého přenosu z tiskové konference Karla Schwarzenberga 20. 1. 2013, záměrně nevyvážené referování o sporu uvnitř ČSSD 6. 8. 2013 (šéfredaktor Mrzena: "Haška musí být ve vysílání víc." Myšleno než Sobotky – pozn. L. S.) nebo stopnutí reportáže o černé stavbě zastupitele ČSSD na Praze 1 Rudolfa Demeše. V příloze dopisu pak jeho autoři mimo jiné upozorňují na porušování pravidel týkajících se předvolebního vysílání televize (např. vstřícným postojem ke kandidátům SPOZ).

Řečeno v souhrnu. Někteří zaměstnanci České TV mají opět problém s počínáním svých nadřízených. Slůvko opět znamená – jako v době televizní krize z přelomu let 2000/2001 neblahé paměti.

Je tu ale jeden podstatný rozdíl.

Tehdy měli zaměstnanci televize pouhý dojem, že by nové Hodačovo vedení mohlo mít neblahý vliv na obsah vysílání. Jiří Hodač, člověk s dlouholetou západní mediální zkušeností včetně BBC, neměl šanci přesvědčit je o opaku, stejně tak jako šéfka zpravodajství Jana Bobošíková (doporučuji nezaměňovat její tehdejší angažmá s politickými aktivitami z pozdějších let) neboť sotva byl tento tandem ustaven (20. 12. 2000 zvolen Hodač Radou České televize a o tři dny později jmenována Bobošíková) vypukla vzpoura, teprve na Nový rok "legalizovaná" jako stávka. Vzpouřencům se podařilo na základě chimérních argumentů a díky "pučistickému" chování dostat tisíce lidí na Václavák, přičemž celá ta komedie údajného boje proti vměšování politiků do televizního zpravodajství dosáhla absurdního vrcholu tím, že rebely (poté stávkující) aktivně podpořili politici (jistěže z té "správné" strany).

K čemu je dobré připomínat dnes tuto smutnou až trapnou epizodu v dějinách českých médiíí? Člověk, který na zmíněnou krizi nahlížel s údivem a mírně zděšen (z toho, co si někteří zaměstnanci jím spoluplacené instituce dovolí a projde jim to), by si mohl myslet, že zaměstnanci televize nastavili laťku tak vysoko, že napříště nejen při pouhém pocitu, že politici (nebo nadřízení zaměstnanců v zájmu politiků a tedy proti smyslu zákona) by mohli zasáhnout do vysílání, ale při skutečném zásahu se zachovají stejně jako prosinci 2000/lednu 2001. Že vyvolají revoltu a znovu pozvou veřejnost na Václavák.

Příležitostí k tomu bylo v minulých letech víc a nyní se vyskytla ta, která je podrobně popsána ve výše zmíněném dopise. Co se ale stalo ve světle událostí z konce roku 2000? Ačkoli důkazy, které tým signatářů v dopisu Radě České televize uvádí, jsou konkrétní, závažné a způsobilé zásadním způsobem poškodit dobré jméno veřejnoprávní televize (nesrovnatelně víc než jmenování do jejího čela bývalého pracovníka BBC), chovají se dnes pracovnící České televize, mezi nimiž jistě nechybí ani rebelové z prosince 2000, až podezřele umírněně, ba ustrašeně (zmíněný dopis je neveřejný, autoři vystupují kolektivně, podpisy oněch třiadvaceti neobsahuje, text hovoří o obavách z pomsty apod.)

Proto je na místě otázka adresovaná tehdejším televizním vzbouřencům a jejich sympatizantům: Čeho bylo, ve světle toho, co obsahuje "dopis třiadvaceti", onou rebelií ze zimy 2000/2001 dosaženo? A k čemu vlastně celá ta komedie byla, když dnes se v televizí dějí věci zjevně závažnější – a o nějaké vzpouře, k níž tenkrát důvod nebyl, ale dnes je, není ani vidu, ani slechu? Proč se redaktoři, moderátoři a editoři nechovají stejně jako (oni sami nebo jejich předchůdci) v prosinci 2000, když sami předkládají důkazy o politických vlivech na veřejnoprávní televizní vysílání?

Právě na to se jako občan ptám.