2.5.2024 | Svátek má Zikmund


MÉDIA: Bulvární hyeny...

7.8.2013

... a jejich ostouzení exministryně Daniely Kovářové

Dne 31. července 2013 proběhlo u Obvodního soudu pro Prahu 2 předposlední líčení v trestní věci obžalovaných Vlastimila Matuly a Vladimíra Chrásteckého, které žaloba viní z nadržování údajným zlodějům sedmdesáti čtyř milionů korun, Josefu Blažkovi a Rudolfu Tesárkovi. Nadržování mělo spočívat ve vypracování konceptu stížnosti ministryně pro porušení zákona a souvisejícího rozhodnutí o přerušení výkonu trestu do rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Některé internetové servery pohotově vydaly krátce po skončení líčení zavádějící zprávu, která je vzorovou ukázkou ostudných praktik uplatňovaných k matení veřejného mínění hlavně "velkými" médii. Místem jejího zrodu je patrně ČTK, která by měla být představitelkou věrohodného a vyváženého zpravodajství. Jako příklad uvádím článek z Deníku .

Články nesou "senzační" nadpis s nápadnou grafickou úpravou sdělující čtenářům, že exministryně Daniela Kovářová zařídila propuštění na svobodu Rudolfa Tesárka, zloděje sedmdesáti čtyř milionů korun. Nápadný nadpis působí dojmem určité, jasně formulované, věrohodné zprávy o hlavním poznatku ze soudního jednání. Přitahuje pozornost čtenářů, z nichž větší nebo menší část již dále nečte: zpráva o darebáctví bývalé ministryně je potěší a utkví jim v hlavách, v mnoha případech jednou provždy.

Text pod nadpisem, vytištěný drobnějším písmem, přináší doplňující informaci o součinnosti Daniely Kovářové s Tesárkovou obhájkyní Hanou Riedlovou a o dvou milionech korun, které měl odsouzený za svobodu zaplatit. Posléze čtenář pozná, že jde pouze o zprávu o osamělé svědecké výpovědi. Ale aspoň před ním zůstává skryto, že ji nakonec ani žalobkyně nepřijala jako hodnověrný důkaz.

Skutečnost je bohatší, než je z článků zřejmé. Uvedené svědectví vyslovil zločinec přivedený do soudní síně v poutech čtveřicí zakuklených samopalníků v černých kombinézách. Obžaloba Danielu Kovářovou z takového jednání neviní a ani dokazování před soudem ji z něj neusvědčuje, soud se dokonce její rolí příliš nezabýval. V řízení má pouze postavení svědkyně.

Nadpisy nad články tak mají jednoznačnou povahu sdělení nepravdivé informace, nesloužící k seznámení s obsahem soudního jednání, ale k poškození cti bývalé ministryně, která je proti takové hanebnosti v podstatě bezbranná.