Plán restrukturalizace České televize, který představil ve středu na zasedání Rady ČT generální ředitel Jiří Janeček. Změny musí ještě odsouhlasit Rada ČT, ale lze předpokládat, že s největší pravděpodobností k tomu nebude mít zásadnější připomínky. Pan Janeček navrhuje zrušit posty ředitelů zpravodajství, tedy funkci Milana Fridricha, funkci programové ředitelky Kateřiny Fričové i funkci šéfa sportovního kanálu ČT 4 Otakara Černého. Zůstane jen pět odborných ředitelů a ředitelé studií v Brně a Ostravě. Ti by dohromady měli tvořit tzv. programovou radu, která by objednávala pořady. Na ni by navazovalo vývojové centrum, jako mají komerční televize, a stávající výrobní centra by zůstala. Jednotlivé stanice by vedli šéfeditoři, kteří převezmou řízení ČT 24 a ČT4 již k 1. dubnu, ostatní změny se uskuteční do konce roku 2010. Diváci změny poznají hlavně podle toho, že se na obrazovce díky úsporným opatřením objeví méně původní tvorby.

Na co z těchto informací, které jsou doposud k dispozici, lze usuzovat?

Nejspíš na několik skutečností. Zaprvé, že televize bude hodně šetřit. Za druhé, že restrukturalizací ředitel odstranil z vedení lidi, kteří mu konkurovali jako Milan Fridrich či ho kritizovali jako Kateřina Fričová, která se postavila proti tomu, aby do televize nastoupil Radan Dolejš z pseudolidové dechovky Šlapeto, který dělal dramaturgii zábavy na Nově. Za třetí, že místo aby se Česká televize hlavně programovou skladbou ČT 1 a ČT2 pokusila přesněji se vymezit vůči komerčním kanálům a vyvolala interní i veřejnou diskusi o profilaci těchto kanálů a hovořila o službě pro různé menšiny, bude se komerčním televizím spíš – jak ukazuje i snaha angažovat pana Dolejše – přibližovat. Za čtvrté, že odstraněním ředitelů zřejmě dojde k větší centralizaci řízení, což neodpovídá evropským standardům řízení veřejnoprávních institucí. Na druhou stranu je sympatická snaha zadávat výrobu mimo ČT, v některých zemích to mají dokonce regulované zákonem, jenže toto zadávání by mělo být průhledné, aby nedošlo k tomu, že se výroba přesune jen do produkcí známých a příbuzných. Jednu dobu se hovořilo o tom, že ČT 2 by byla kulturním kanálem, o tom není v nové náčrtu restrukturalizace rovněž zmínka, což je škoda.

A co říkáte zřízení programové rady a vývojového centra?

V televizi jsem nikdy přímo nepracoval a neumím to posoudit, ale ptal jsem se na to Čestmíra Kopeckého, který léta v České televizi pracoval jako vedoucí jedné z nejúspěšnějších produkčních skupin, a ten má obavy z toho, že ředitelé nerozumí tvorbě, ale spíš výrobě, financím a provozu studií, a to je pro tvorbu programů málo. I vznik tzv. vývojového centra vzbuzuje u odborníků, s kterými jsem hovořil, pochybnosti. To se totiž na Nově zabývá pouze tím čím zaujmout diváky a jak oslovit komerčně zajímavé cílové skupiny.

Jakmile se z řízení České televize vyloučí skuteční tvůrčí pracovníci, na což strukturalizace ukazuje, mohla by se tato televize vlastně strukturálně vzdálit poslání veřejnoprávnosti. ČT by měla přinášet nestranné zpravodajství, profesionální publicistiku, analýzy, kompetentní komentáře a kvalitní zábavu.

Naopak, jak na to upozornila nedávno polsko-francouzská režisérka Agnieska Hollandová, která u nás studovala na FAMU, současný stav i chystané změny podporují maloměšťácký vkus, konzumní orientaci a vytvářejí úzkostné obavy před jakoukoliv provokací a originalitou. Jenže původně tomu bylo jinak: v roce 1927 se BBC proměnila z company v corporatin a po jejím vzoru postupně po druhé světové válce všechny původně státní televize, aby vysoká úroveň zpravodajství a zábavy byla zajištěna. To, co je vyhlášeno v ČT, zatím vypadá jako krok zpět.

Autor je novinář a spisovatel