Nakladatelství Naše vojsko, které v minulosti vydávalo slušné knihy, poslalo ke knihkupcům zmetek. Nukleární ponorky v akci od Garyho E. Weira a Waltera J. Boyneho je nesporně zajímavá kniha – odkrývá většinu tajemství sovětské nukleární flotily v průběhu studené války. Ale překlad Vladimíra Čorta je zdrcující neumětelství.

Nedokážu posoudit námořnickou terminologii, ale o její správnosti mám pochyby – protože co to je „pivotní úloha“ (strana 47), „zemětřesná plavba“ (75) anebo „středovodní kolize“ (74)? Naprosto hrozné jsou pseudovýtvory typu „přečísleno“ (25, 33), „umenšeno“ (38), „designer“ (73) místo konstruktér, „ekonomicky přikázal nezastavovat“ (155), „raketová trhlina“ (184) místo raketová propast, překladatel netuší, že SIGINT (173) není „signální špionáž“, nýbrž zpravodajství získané odposlechem a analýzou elektromagnetických vln. Používání anglických měr a častý trpný rod s „byl“ to ještě umocňuje. PaedDr. Libor Hlaváček, PhD., uvedený jako autor „jazykové korektury“, by měl vrátit nejen diplom, ale i honorář – pane učiteli, dávám vám kouli s vykřičníkem.

Je to strašná škoda. Autoři téhle knihy totiž vyzpovídali řadu vysloužilých sovětských ponorkových námořníků, z archívů vylovili spoustu dokumentů a přečetli různé knihy, takže se jim podařilo ukázat činnost sovětské ponorkové flotily během studené války v plné šíři. Rovnou musím říct – v hrozné šíři. I když o těchto věcech jsem ledacos přečetl, netušil jsem, že sovětští a někdy i američtí admirálové anebo kapitáni ponorek tak často riskovali střetnutí, které mohlo končit atomovou apokalypsou. Patrně největším zločincem byl sovětský admirál Gorškov, který nutil své námořníky k nadlidským akcím, přičemž musel vědět, že ponorky, na kterých plují, jsou v mizerném stavu. Právě on a sovětská stranická byrokracie plus pokřivený způsob uvažování způsobily smrt desítek sovětských námořníků.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz