Hlavním motivem útlé, leč pozoruhodné knihy Ing. Vlastimila Podrackého je hledání přirozenosti. To lze přirozeně chápat a analyzovat ve více rovinách, což uvedený text i činí. Nicméně finálním objektem Podrackého bystrých analýz je odpřirozenění evropské společnosti a v širším slova smyslu celé evropské civilizace, a to včetně jejich technických a informačních segmentů. Situace dospěla na prahu třetího tisíciletí tak daleko, že společnost či pozitivně chápané kolektivní hodnoty byly potlačeny na úkor preference individua, tedy konkrétního člověka chápaného zejména jako konzumenta a subjekt přebujelého hédonismu.

Autor v tomto kontextu zaujímá vyhraněné stanovisko, když mluví o upřednostnění těchto lidských „výmyslů“, jejichž jednostranné protežování může nakonec zahubit svět i celé lidstvo. K těmto neblahým prognózám vede paradoxně stav, kdy se člověk zbavil tlaku přirozeného prostředí a nemusí již řešit otázky každodenního přežití. Sám o sobě tento stav dává obrovský prostor pro dynamický a pozitivně chápaný rozvoj, a to nejenom v duchovní oblasti. Místo toho však nastupuje adorace jednotlivce ve smyslu přehnaného důrazu na jeho smyslové a materiální požitky. Jednak může jít o formu sociální korupce, kterou si mocní získávají souhlas příslušníků masové společnosti, a jednak se tento přístup může odrazit do individuální a vnitřní prázdnoty. A ve svém důsledku roztáčí spirálu osobní nezakotvenosti a neuspokojení, které nakonec vede k další konzumaci čehokoliv zdánlivě hodnotného. A toto, ve svých důsledcích, může vést k destrukci přirozeného způsobu života a v delší perspektivě k jeho neudržitelnosti doslova v planetárním kontextu.

Konzervatismus pro třetí tisíciletí samozřejmě neulpívá pouze na uvedeném paradigmatu a věnuje se i filozoficky podepřené analýze naznačeného krizového stavu. Rozebírá důsledky koncepce individuálních lidských práv, soudobé globalizační trendy, ideovou podstatu ekologie a ekologismu a velkou pozornost věnuje příčinám i následkům všeobecně se rozšiřujícího nihilismu jako obecného symptomu odpřirozenění, jako důsledku odtržení člověka od přirozeného světa jako filozofického problému. V pojetí Vlastimila Podrackého však nejde o filozofii akademickou, filozofii uzavřenou do šerých vysokoškolských poslucháren. Jde v dobrém slova smyslu o žitou filozofii, avšak nikoli v ryze subjektivním a individuálním slova smyslu. Text směřuje k idejím kolektivním, a to bez jakýchkoliv negativních konotací, které jsou v našem historickém a kulturním okruhu s kolektivismem často a ne příliš spravedlivě spojovány.

Jako filozofující praktik tedy autor zákonitě dospívá k myšlenkovému modelu, jenž usiluje o řešení či východisko z přítomného ne příliš uspokojivého stavu. Je jím nadčasový humanismus, který rovněž vystupuje jako významná komponenta konzervatismu pro třetí tisíciletí. Jeho strukturu obsahující řešení naplňuje kombinace pokory rozumu, přirozenosti, odpovědnosti za svět, zachování, respektování zákonitostí univerza, uznání nedokonalosti lidské podstaty a věčný úkol člověka při zdokonalování světa, do nějž se nenarodil, aby jej zároveň zničil. Dle obsahu jednotlivých kapitol a seznamu připojené literatury k těmto kardinálním závěrům ing. Podracký dospěl na základě širokého spektra literatury světových myslitelů. Srdce každého vlastenecky orientovaného čtenáře v tomto kontextu potěší, že neopomněl osobnost prvního a největšího československého prezidenta T. G. Masaryka. Jeho přístup je totožný i s přístupem autorovým. Masaryk nikdy nebyl systematickým teoretickým filozofem. Jeho život a dílo se orientovaly na každodenní praxi, zejména praxi politickou ve prospěch celku a především každodenní.

Kniha Konzervatismus pro třetí tisíciletí směřuje k široké čtenářské veřejnosti obdařené rozmanitými formami světového názoru a vyznávající různé hodnoty či politické ideje. Je tedy způsobilá způsobit na široké škále bytostný souhlas stejně jako vášnivou oponenturu. Nelze ji však upřít vytvoření vlastního systému, logické myšlenkové mapy a jasné závěry. Proto nepromarní čas nikdo, komu se dostane do rukou, a jenž bude její četbě věnovat svůj čas. I díky tomu se může přiblížit k nalezení míry věcí lidských i kosmických, která umožní přežití člověka na naší planetě.