Dne 18.7.2013 vydal Výkonný výbor Unie státních zástupců ČR prohlášení, ve kterém odmítá "množící se výroky aktivních politiků, kterými tito v současné době prostřednictvím médií napadají státní zástupce pro výkon jejich pravomoci".

"VV USZ zdůrazňuje, že jakákoli kritika postupu státních zástupců ze strany aktivních politiků by měla být zdrženlivá, korektní, odborná, věcná a nesmí být nátlakem a osobním napadáním jednotlivých státních zástupců."

"Česká republika je demokratický právní stát s kontrolními mechanismy fungujícími v průběhu celého trestního řízení. Státní zástupci si jsou vědomi vysoké míry osobní odpovědnosti, která je spojena s jejich významnými pravomocemi v trestním řízení, a měli by být připraveni ji v případě zjištění závažného pochybení při výkonu působnosti státního zástupce sami dovodit a přijmout."

Tak nám to ten VV USZ ČR, tedy VV jakéhosi dobrovolného sdružení, pěkně řekl.

Politikům linkuje, jak se mají k jejich práci státních zástupců vyjadřovat. Sami ti "aktivní" státně zastupitelští unionisti se přitom při výkonu svých funkcí státních zástupců rádi zapomínají chovat tak, jak jim nařizují ne nějaká nepsaná pravidla, ale jak jim – jako zaměstnancům státu s velkými pravomocemi zásadně ovlivňovat lidské životy - nařizuje zákon.

K sobě, tedy k osobám státních zástupců, se unionisti ve svém prohlášení vyjadřují tak hezky: "měli by být připraveni" "vysokou míru osobní odpovědnosti, která je spojena s jejich významnými pravomocemi v trestním řízení" "v případě zjištění závažného pochybení při výkonu působnosti státního zástupce sami dovodit a přijmout".

Neměli by však, v první řadě, tu "vysokou míru osobní odpovědnosti" dovozovat především příslušní nadřízení? Včetně těch sdružených v USZ ČR? Neměli by v případě odůvodněného podezření z pochybení státních zástupců podávat nadřízení kárné návrhy ve smyslu zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství? Nebo bychom snad měli tomu prohlášení VV USZ ČR rozumět tak, že jen sám chybující státní zástupce by, vědom si toho faktu, "měl být připraven sám dovodit a přijmout vysokou míru osobní odpovědnosti"?

Co když si ale té "vysoké míry osobní odpovědnosti" není v konkrétním případě vědom ani onen příslušný státní zástupce, ani jeho nadřízení? Jakože, obvykle a samozřejmě, si toho vědomi nejsou. Co pak?

Já to už moc dobře z vlastní zkušenosti vím. Pak prostě nic.

Již několikrát jsem na stránkách Neviditelného psa upozorňoval na své dva trestní případy, ve kterých figuruji jako obviněný. Nechci na ně poukazovat donekonečna. Nicméně ono "prohlášení" VV USZ ČR mne nadzvedlo ze židle. Proč na praktickém případu neukázat, jak falešné je moralizování a poučování ze strany státnězastupitelských unionistů.

Ten VV USZ ČR je složen, mimo jiných, také z prezidentky USZ ČR Lenky Bradáčové, vrchní státní zástupkyně v Praze, a Ivana Bernátka, okresního státního zástupce v Liberci. Nedávného prvního viceprezidenta USZ ČR. Tedy nadřízenými státního zástupce (a také unionisty) z OSZ v Liberci, který ta dvě "moje" trestní řízení dozoruje, zásadním způsobem ovlivňuje a také v nich naprosto fatálně chybuje. Jmenuje se Petr Hořín.

Krátce: v prvním byla mnohokrát (pravomocně) soudy okresním, krajským i nejvyšším odmítnuta Hořínova obžaloba z úplatkářství. Hořín na svém tvrzení o spáchání trestného činu úplatkářství setrval i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, který úplatkářství vyloučil.

Hořína, ambiciózního státního zástupce z nejnižšího, okresního státního zastupitelství, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vylučující správnost jeho, Hořínova, právního názoru příliš nezaujalo. Dále si trval na svém. Stejně jako na mnoha dalších pochybeních. Hořín dokonce požadoval "revizi" rozhodnutí NS ČR. Tedy aby NS ČR uznal, že pravdu má on, Hořín, a nikoli nejvyšší z obecných soudů v České republice! Tomu se říká sebevědomí. O odbornosti a respektování zákona nemluvě.

Ve druhém případě Hořín neuspěl u soudu (hned napoprvé, zatím ale nepravomocně) s obžalobou kvůli údajnému spáchání trestného činu při správě cizího majetku.

V obou případech Hořín fabuloval, konstruoval a přímo lhal. A také se vyjadřoval do médií.

Když je VV USZ ČR tak citlivý na vyjádření politiků k osobám a práci státních zástupců, mohli (měli) by členové VV USZ ČR stejně citlivě vnímat i vyjádření státních zástupců. Například vůči obviněným. Zejména obviněným – pravomocně neodsouzeným. Na které je nutno, dle zákona, pohlížet jako na nevinné osoby.

V té mé první trestní věci Hořín dávno před tím, než bylo ukončeno vyšetřování policií a předán mu spis k podání obžaloby, veřejně - v České televizi - prohlásil: "Ten požadavek toho úplatku byl natolik, natolik samozřejmý, že mě to velmi překvapilo."

Hořín, orgán státu, tak již v počáteční, přípravné fázi trestního řízení veřejnosti jasně řekl, že se "samozřejmě" jednalo o úplatkářství. Od té chvíle měla média jasno. Další fáze trestního řízení byly, pro média a následně "veřejný názor", vlastně už zbytečné. Od té první reportáže ČT s uvedením záběrů našich osob a plných jmen včetně názvu naší společnosti jsme byli pro veřejnost nepochybnými úplatkáři.

Soud Hořínovo vyjádření, zmiňované v rámci obhajoby, v rozsudku posoudil jen jako "nevhodné" a "spíše na stížnost nadřízenému orgánu". Hořínovy nadřízené, včetně Bernátka a Bradáčové, následně nechalo Hořínovo vyjádření (a všechna další pochybení) úplně klidnými. Moje podněty k podání kárného návrhu na Hořína byly shledány Hořínovými nadřízenými jako bezpředmětné.

Tímto předkládám jen jednu malou, ale zato praktickou ukázku toho, jak ti naši milí státní zástupci kážou vodu, pijí víno.

A zpití vytvářejí jakési dobrovolné nátlakové sdružení. Tedy nikoli nějakou zákonem o státním zastupitelství či jiným zákonem stanovenou organizaci. Nikoli odbory. Tu "Českou republiku" mají v názvu zřejmě k dodání větší váhy. (Nevím, zda v souladu se zákonem.)

Takže: až budete vy, státní zástupci organizovaní v dobrovolném sdružení USZ ČR, respektovat, co je vhodné a zákonné ve vaší práci státních zástupců (za kterou vás stát platí), a budete náležitě konat v případě podezření z nezákonnosti na vaší straně, pak teprve si osobujte právo předepisovat jiným, co by dělat měli a co už dělat nesmí.

Zkrátka – zameťte si nejprve před vlastním prahem.

V Liberci dne 19.7.2013