JUSTICE: Kauza Vesecká - dobře, že k ní došlo
Politické elity se k celému případu na samém počátku nepostavily, jak měly, v prvé řadě se tak nechoval sám pan ministr Pospíšil, i když zřejmě odpovědných osob v tomto případě bylo víc, ale ministrova odpovědnost je vždy ta nejvyšší.
Když totiž ministr Pospíšil dostal úřední záznam státní zástupkyně Andělové (který sepsala poté, co státní zástupkyně Hojovcová jmenovaná na místo odvolaného pana Ištvána na ní chtěla, aby podepsala, že ji nikdo neovlivňoval), měl se případem důkladně zabývat.
V úředním záznamu byla totiž popsána schůzka v brněnském hotelu International, kterou na požádání místopředsedy Nejvyššího soudu Kučery svolala paní Vesecká: paní Andělovou si pozvala do Brna, nejdříve k sobě do úřadu, ale pak jí do auta zavolala, jak se u soudu ukázalo, že se sejdou v hotelu. Schůzky se rovněž účastnil i advokát Němec, který Veseckou do úřadu jmenoval a který pak pracoval pro Topolánkovu vládu. Pan Kučera, pan Němec i paní Vesecká od paní Andělové požadovali, aby prodloužila trestní stíhání místopředsedy vlády Čunka, protože jinak hrozil rozpad vlády premiéra Topolánka, který by měl za následek konec slibovaných reforem.
V tu chvíli, kdy úřední záznam státní zástupkyně Andělové pan ministr Pospíšil dostal do ruky, měl využít své role kárného navrhovatele a zahájit kárná řízení jak s místopředsedou Nejvyššího soudu Kučerou, tak s nejvyšší státní zástupkyní Veseckou. Ve hře byla nezávislost justice v obou jejich složkách na nejvyšší úrovni, a tím pádem i důvěra v justici, což je objektivní kategorie.
Pan ministr však dal přednost loajalitě k vládě před nezávislostí justice: převážil v něm úředník a straník nad rolí ministra, který má ochránit demokracii, v níž nezávislá justice tvoří třetí pilíř moci. Kauzu zpolitizoval, a to je přesně to, co se mu teď vrací jak bumerang, když nejprve 170, v pátek odpoledne již 204 a dnes zřejmě ještě více žalobců v dopise ministru Pospíšilovi kritizuje možnost, že by se Renata Vesecká vrátila na post krajské státní zástupkyně do Hradce Králové.
A dokonce i pražské Vrchní zastupitelství se ústy své mluvčí staví proti návratu Vesecké do krajské funkce. Iniciátorka petice Věra Nováková z Jablonce nad Nisou svůj krok zdůvodňuje slovy: "Dovolujeme si upozornit, že opětovné jmenování Renaty Vesecké do vysoké vedoucí funkce v resortu státního zastupitelství povede ke ztrátě důvěry v realizaci skutečné reformy státního zastupitelství." Podle těch, co dopis podepsali, paní Vesecká ztratila respekt kvůli údajnému nezákonnému ovlivňování kauzy Čunek, což už - sice nepravomocně - ale konstatovaly dva soudy.
V důsledku je tedy případ dle rozsudků zmíněných soudů a veřejného mínění jednoduchý: Renata Vesecká se už nejeví jako nestranná, neboť zorganizovala schůzku, na které se domáhala konkrétního výsledku od své podřízené, a to dokonce ve věci vicepremiéra. Výkon funkce nejvyšší státní zástupkyně musí být čitelný: musí zjevně usilovat o nestrannost v trestním řízení. Tuto zásadu paní Vesecká porušila. Takovýmto jednáním vzbuzuje oprávněné podezření, že zachází s mocí justiční jako s mocí politickou. Proto taky nemůže v justici zastávat žádný vedoucí post. Mohla by se podobně zachovat i příště, takže může zastávat jen takovou pozici, kdy nad jejími výkony bude přísný dozor. Proto i to, že se ex post v kauze Gripenů chová statečněji, už nemůže na podstatě nic změnit.
Tzv. kauza justiční mafie je ale pro budoucnost demokracie v naší zemi klíčová a je dobře, že k ní došlo. Nutí nás položit si základní otázky o oddělení moci zákonodárné, exekutivní a soudní. Buď takovéto praktiky se u nás zabydlí, nebo budou výstrahou pro ty, kteří by se v budoucnu chtěli chovat podobně jako trojice Kučera, Němec a Vesecká.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6
Autor je novinář a spisovatel
