Čeští zákonodárci jsou úspěšnými pašeráky. Pochopili, že přesná znění novel zákonů nikdo nečte, protože se nakonec ve sněmovně i Senátu „odmávají“ tak nějak stranicky. Nedělají to sami poslanci či senátoři, ale ani média, která by je měla kontrolovat. A tak se filutové naučili propašovávat do textů novel paragrafy, které s jejich původním obsahem nijak nesouvisí.

Naposledy se tímto způsobem dostal do Senátem schválené novely zákona o loteriích zákaz pornografie, lépe řečeno nařízení, aby poskytovatelé internetu přístup k pornostránkám zablokovali. Zjevně o tom nikdo neměl tušení, ani sami předkladatelé novely prý nevědí, jak se tenhle revoluční paragraf do textu dostal. Upozornil na to až server Technet.cz.

Jeden z autorů zákona v LN řekl, že jde o okrajovou věc.

Nemá pravdu. Pokud by Česko přijalo takový zákon, stalo by se mezi západními demokratickými zeměmi asi první, která k něčemu takovému přistoupila.

Navíc by to aspoň zpočátku bylo velmi těžko proveditelné. Technicky lze samozřejmě blokovat jakékoliv stránky poměrně jednoduše. Ale je otázka, jak by se zjišťovalo, které konkrétně pornografii obsahují. Nehledě na to, že nemáme ani přesnou definici toho, co pornografie vlastně je.

Dobrovolné „čištění“ probíhá Z dlouhodobé perspektivy však tenhle partyzánský pokus zapadá do trendu, který lze pozorovat v poslední době i jinde ve světě. Loni v prosinci například jeden z poslanců britských vládních labouristů přišel s návrhem, aby webové stránky – podobně jako třeba filmy – povinně obsahovaly označení toho, jak jsou vhodné pro děti a dospívající. Pak by bylo filtrování jednoduché. A poskytovatelé obsahu i připojení by k němu rádi přistoupili, aby se nezbavovali části publika, navíc inzertně zajímavého.

Souvisí to s tím, jak se internet stává mainstreamovým médiem. V polovině devadesátých let patřila pornografie do stereotypu internetového uživatele, podobně jako nemyté vlasy, tlusté brýle, krabice od pizzy a vypité plechovky kokakoly. Dnes je průměrný uživatel internetu k nerozeznání od diváka televize. A ani ta běžně nevysílá pornografii odpoledne. Určitá regulace internetového obsahu je proto asi nevyhnutelná. Bylo by dobré, kdyby se to obešlo bez „násilí“ zákonů a restriktivních opatření státu. Pornografie je součástí života a je nesmysl ji zakazovat. Ani by to asi nešlo. Ale ať existuje ve vymezeném prostoru, kde nešokuje a neuráží ty, kteří pornografii ve svém životě mít nechtějí (anebo to aspoň veřejně tvrdí).

Určité dobrovolné „čištění“ webového obsahu už probíhá. Například provozovatelé portálu YouTube začali poměrně masivně v minulých týdnech mazat pornografická videa a provozovatelé populárního Facebooku zase mažou fotografie, na kterých jsou ženské bradavky. „Nechtěnými ztrátami“ jsou bradavky kojících žen, které proti tomu napsaly petici.

To je paradox!

Pornografie je neřestí, které aspoň muži holdují v drtivé většině, ale na veřejnosti se o tom nemluví. Je v tom částečně pokrytectví a částečně zdravé vědomí toho, že některé věci lze dělat, ale nemusí se to nutně veřejně rozebírat. Slušné firmy, a je jedno, jestli mediální, nebo technologické, nechtějí mít s pornografií nic společného. Samozřejmě jsou výjimky, například minulý týden deník Sme napsal o pornografické stránce, kterou prostřednictvím dceřiné společnosti provozuje přímo Slovak Telekom. Jeho mluvčí to vysvětlil bizarní výmluvou, že pornostránkou chtěli uživatele „ochránit“, aby nevhodný obsah nehledali jinde.

Volání po nějakém generálním zákazu pornografie je projevem slabosti. Ti, kteří tak činí, se bojí, že před negativními dopady pornografie nedokážou sebe ani své děti ochránit sami. Proto si myslí, že jim pomůže zákon. Ale mýlí se. Ta první linie našeho potýkání se s pornografií vede v našem soukromí. Dát svým dětem zdravou morálku je naším úkolem, nikoliv státu. I proto je pornografie do určité míry lakmusovým papírkem nejen demokracie, ale celkového fungování společnosti.

U nás to asi tak úplně nefunguje. Pak bychom nemohli být svědky paradoxu, že zákonodárci chtějí zakazovat internetovou pornografii, a přitom už skoro dvacet let máme právě pornografii vystavenu na těch nejviditelnějších místech v každé trafice i benzinové pumpě. Nebylo by lepší začít tam?

LN, 26.1.2009