V poslední době se roztrhl pytel s novými pojmy v technologiích. Web 2.0, wiki, avatar a další. Čeština pro ně zatím nemá ekvivalent, textové editory je nemilosrdně podtrhávají. Jiné dávno zdomácněly.

Zastavím se u jednoho nového – widget. Aniž bych čtenáře týdeníku EURO podezíral z počítačové negramotnosti, je tak nový, že si jej dovolím vysvětlit. Widget je kousek softwaru, který se poměrně snadno vytvoří, snadno posílá a dovoluje jeho příjemcům a uživatelům si lehce hrát s grafikou a informacemi on-line. Když se tvůrci podaří jej nalepit na nějaký rozšířený komunitní web, jako je třeba Facebook, šíří se virálně. Příkladem může být dodávka oblíbeného nápoje nebo koktejlu, souboj o parkovací místa, mobilní vizitka. Vše dodáváno samozřejmě graficky, virtuálně. Widgety se dělí na cool a ty ostatní. Problém je trochu v tom, že to předem nikdy nevíte, a tak vaše úsilí může přijít zcela nazmar, nebo naopak vygeneruje nečekanou marketingovou pecku.

Proč něco takového vůbec vzniklo? Nedávno jsem vedl zajímavou diskusi na téma, zda a jestli vůbec něco převratného, pozitivního nebo negativního fenomén internetu přinesl. Názory jsou nejrůznější, já osobně se přikláním k tomu, že na hodnocení je příliš brzo. Stačí se podívat na chování uživatelů v nedaleké minulosti a přítomnosti. Před deseti lety jsme byli rádi, že jsme z internetu přijali nějakou informaci, nějaký obsah. Nástup vyhledávačů nás změnil v „lovce“. Kolem roku 2000 najednou byla síť zaplavena informacemi a vylovit z ní něco užitečného a relevantního byl problém. Situace ani teď není zdaleka ideální, i když vyhledávače našly reklamu jako poměrně úspěšný byznys model zajišťující jejich financování, rozvoj a profit. V posledních dvou letech uživatelé internetu dostali chuť něco „dělat“. Do této kategorie patří nejen blogy, problematický „obsah generovaný uživateli“, či kolektivní moudrost, jako je Wikipedie. Je to rozmach nakupování po internetu a patří sem i widgety, s nimiž jsem začal. Názory na to, jestli se widgety dají používat pro marketing, se liší ještě více než pohledy na virální marketing. Nikdo předem neví nejen to, zda widget bude skutečně cool, ale ani to, koho vůbec zasáhne. Nemám teď na mysli nějakou konkrétní cílovou skupinu, ale spíše to, zda osloví lovce nebo aktivní šiřitele. Lovci jen loví, nešíří, aktivní uživatelé si hrají a posílají nové hračky dál.

Asi se brzy dozvíme, kolik je mezi námi hračičků a jestli widgety nestihne osud tamagoči krmících zvířátka.

Euro 34/2008