Mezinárodní protestní tlak přinesl výsledek

V závěru července doporučil výbor pro mezinárodní obchod Evropskému parlamentu, aby odmítl ACTA. Rozhodnutí nebylo ani zdaleka jednoznačné, hlasování dopadlo osmnáct ku dvanácti v neprospěch ACTA. Nicméně celkový výsledek se shodoval s rozhodnutím čtyř výborů, které ACTA projednávaly před tím, totiž výbory pro občanské svobody, průmysl, právní záležitosti a pro rozvoj. Nicméně i ve výborech byly poměry pro a proti těsné. Ve výboru pro právní záležitosti to dopadlo deset ku dvanácti v neprospěch ACTA, zato výbor pro občanské svobody (LIBE) hlasoval třicet šest pro odmítnutí a jen jeden proti odmítnutí, přičemž - je třeba dodat - bylo jedenadvacet absencí.

K výsledku jistě přispěla váha takřka tří milionů podpisů pod peticí pro zamítnutí ACTA a těsně před konečným projednáním v plénu dalo Holandsko jednoznačně najevo, že ACTA nikdy nepodepíše. I naše vláda ratifikační proces zastavila už letos v únoru, pár dní po Polsku. Za takové situace neměla dohoda reálnou naději parlamentním hlasováním projít a 4. července ji také Evropský parlament odmítl poměrem 478 hlasů proti ACTA; 39 poslanců bylo pro a 165 se zdrželo hlasování. Z našich poslanců hlasovali proti ACTA komunisté, sociální demokraté a za lidovce Zuzana Roithová, poslanci za ODS se alibisticky zdrželi hlasování. Nic neskončilo ACTA je zkratka pro Obchodní dohodu proti padělatelství. Dohoda zahrnuje jak ochranu zboží, tedy předmětů, tak duševního vlastnictví. Ochrana vynálezectví je historicky starého data, táhne se až do patnáctého století, kdy Benátská republika přijala první patentové zákony. S patenty, ochrannými známkami i problematikou autorských práv se tak či onak setkal asi každý. V kontextu národních států jsou tyto oblasti kryty více méně dobře. Problémy samozřejmě nastaly v moderním světě, který fakticky zrušil prostor ve smyslu vzdálenosti a kde vznikly technologie umožňující bleskové a nekontrolované šíření čehokoli, co šířit lze. Škody vznikají především výrobcům operujícím na celosvětové bázi. Není tedy divu, že tlačí na přijetí nových zákonů, které by jejich zájmy chránily.

V podtextu je ale i jiný zdroj takového nátlaku. Vznikl internet, doslova vznikl, protože jeho vývoj připomíná biologický proces. Je svobodný a v demokratických státech nekontrolovatelný. Situace v demokratickém světě je bohužel taková, že vládnoucí skupiny, tedy politické špičky a hospodářské skupiny navázané na čerpání veřejných peněz, se už nebojí legálního postihu. Zákony jsou nastaveny tak, že se veřejné peníze dají odsávat v podstatě beztrestně, pokud někdo neudělá klasickou rathovskou chybu. Tyto kruhy se ani tak neobávají tradičních médií, jako tlaku nekontrolovatelné internetové komunity. ACTA by umožnila nasadit internetu náhubek. Nepohodlný server by mohl být v souladu s paragrafy ACTA kdykoli postižen.

Stoupenci svobodného internetu mohou mít z výsledků hlasování radost. Protivník svobody je alemocný a neskrupulózní. Jeden z argumentů proti ACTA byl jejich vznik - šlo o spiknutí mimo demokratické instituce a těm byl produkt naservírován zvenčí s návodem ke schválení. Podařilo se však vyburcovat veřejnost a výsledek se nedostavil.

Dá se ale předpokládat další vývoj. Evropský soud má zkoumat, do jaké míry ACTA koliduje se zákony Evropské unie. Lze si představit, že ACTA bude jaksi upravena a v nové podobě předložena k dalšímu hlasování, precedent je tu jasný - vzpomeňme na osud euroústavy, která nakonec byla po masivní retuši přijata, aby se stala platformou k dalšímu utužení centralizačních vazeb. Může být i rozdělena na dílčí zákony a prosazována každá část zvlášť.

A že zákonné hrátky mohou být hodně složité, o tom svědčí nedávná bouře ve sklenici vody, kdy Pirátská strana upozornila na uzurpaci Karlova mostu snad Prahou 1, snad jakýmsi sdružením výtvarníků okupujících středověkou památku. Nikdo přesně neví, na základě čeho a jakým právem může být šikanován fotograf fotografující na mostě ze stativu, nicméně šikana se děje, odvolání nikam nevede.

A že nemáme na absurdity patent ukazuje příklad Francie, kde se může dostat do konfliktu fotograf pokoušející se o noční záběr Eiffelovy věže. Je totiž "umělecky osvětlena" a na osvětlení se tudíž váže autorské právo. Pěkná ukázka, co všechno si dovedou právníci vymyslet a co jemožno protlačit skrze dřímající a podplacené zákonodárce národní i nadnárodní.

Takže soubor ACTA se sice v Evropském parlamentě neprosadil, ale vyhráno není. Je třeba mít se nadále na pozoru a je smutné, že se o hlasování kolem ACTA tak málo psalo - nevšimly si toho bohužel ani Pirátské noviny, kde by se dal čekat rozsáhlý referát a zasvěcený rozbor.

LN, 7.7.2012