15.11.2019 | Svátek má Leopold


GLOSA: Věčné vyrovnávání s minulostí národa

9.11.2019

Podle mnohých mudrlantů nejsme vyrovnáni ještě zdaleka se svojí komunistickou minulostí. A podle mnohých nejsou Němci (tedy všechny německy mluvící národové, od Bavorů po Sasy, co do Německa nacpal Bismarck do kupy) dosud srovnáni s nacistickou minulostí, Italové s fašistickou, Španělé s Frankovou a tak dále.

No ano, je to pravda ve všech případech a bude tomu tak navždy. Ostatně Francouzi si to nesrovnali s šílenou minulostí francouzské revoluce, co požírala své děti, a s minulostí Napoleonovou. A také jako národy, tj. desetimilionové entity, nebudeme nikdy ani náhodou srovnáni s tím špatným, co se dělo tady či tam. Co člověk, to jiný názor, jiný příběh dobráka, parchanta, humanisty, egoisty, násilníka brachiálně či verbálně, slušňáka či prospěchářského kariéristy, matky vzorové i krkavčí atd. Co jeden kus, to jiná zkušenost s touto minulostí tady i tam. Kdo pořádá konference s cílem dosáhnout vyrovnání se celospolečensky, je buď pracovitý, leč naivní, anebo vyčůraně čerpá a čerpá a čerpá....

Myslím, že pravda je jinde: každý se s tím musíme vyrovnat sami, se sebou, ve své rodině či nějaké širší entitě, jak se moderně říká, v komunitě a tak dále. Jak to dopadá, když se nějaký potentát rozhodne léčit minulost národa, je příběh stěhování pozůstatků caudilla Franca z El Valle do los Caídos (Údolí padlých) na nějaký zastrčený hřbitov proti vůli pozůstalých. Premiér Sánchez, který nedovede sestavit vládu, považoval za nutné rýpat do minulosti Španělů v době, kdy se jeho země potácí v ekonomických problémech, a podařilo se mu rozjebat vztahy mezi lidmi v komunitách i rodinách. Ani o píď nepřiblížil Španěly k vyrovnání s minulosti. Naopak.

Mrtví vládci i mrtvé systémy se mají nechat v klidu hnít. Je dobré o nich bádat, publikovat monografie, debatit vědecky i nevědecky, ale nevytahovat je stále dokola z hrobů. A především je hloupé strkat kdekomu pod nos tu či onu minulost národa, když s tím člověkem nejsem ve shodě názorů. Všimněte si, že když někdo - především z těch, kdo jsou majitelé klíčů a jediného správného názoru - neví kudy kam s přesvědčováním, omaže vám o hubu, že máte v hlavě pořád pozůstatky masáže z doby komunistické (frankistické, hnědé či jiné) minulosti. Právě tihle lidé se s minulostí nevyrovnali.

A buďte si jisti, že jich bude stále mnoho. Je třeba se s tím naučit žít. Ale je tady jeden paradox. Ani po vymření nás, co pamatujeme dobře celá desetiletí lidově demokratického a později socialistického Československa a jeho zvláštní atmosféry, nevymřou ti mudrlanti. Vstanou noví, k tomu progresivně z našich daní školení bojovníci, kteří to nezažili anebo v té době tahali kačera. To jsou paradoxy...

Jděte už s tím vyrovnáváním k šípku a koukněte se do zrcadla. Tam začněte.

A takhle my tady žijeme.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.