Máme ho v domě a máme ho dokonce v kapse. Už sto let, ano, tak dlouho už je telefon součástí domácností, to je ono ucho v domě. Po sto letech jsme dospěli tak daleko, že těch umělých elektrických uší je po domě často i víc, než těch přírodou stvořených.

Minulý týden jsem s přáteli podnikl pokus. Řeč šla o reklamě na internetu. Stačí, abyste o něco projevili mírný zájem, a už na vás začne síť sítí valit inzeráty. Co to ale je, projevit aspoň mírný zájem? Klepnete na inzerát a tím si vykoledujete stovku dalších, obdobných. Musíte ale opravdu klepat? Nestačí jen promluvit?

Tak vznikl ten pokus. Domluvili jsme se, že nikdo z nás dosud neprojevil ani náznak zájmu o koupelnovou infralampu. Začali jsme si tedy povídat o koupelnové infralampě. Vynoří se nám na webových stránkách reklamy na koupelnové infralampy?

Od onoho pokusu uplynuly k dnešku čtyři dny a výsledek negativní. Závěr by mohl být jednoznačný: nefunguje to na principu ucho v domě, anonymní distributor reklamy neodposlouchává naše hovory.

Co když ale je to jinak? Co když odposlouchává, rozumí, co se povídá, a pochopil, že děláme pokus a že jde o recesi neboli hoax, a schválně reklamu na koupelnovou infralampu tudíž nenasadil?

Všechno je možné a jedno je jisté, ucho v domě je. Pamětníci minulého režimu potvrdí, že se telefony vypínaly ze zásuvky. Panovalo obecné přesvědčení, že i zavěšený telefon slyší, a byla to pravda. Když začaly v devadesátkách mobilní telefony, konspirátoři z nich vyjímali před zahájením konspiračních hovorů baterku. A dnes? Lidé zastávající důležité pozice používají telefon, který hovor někam posílá, tam se to šifruje a na druhé straně dešifruje a tak to lítá sem a tam jako pingpongový míček. Netuším, jaký je spoleh na diskrétnost té šifrující věci. Důležitou funkci nezastávám a je mi to fuk. Víc mě zajímá, jak je to s tou infralampou. Když píši tuto glosu, svrbí mi prsty, mám chuť do heureky vyťukat ten osudný požadavek. Hned v následujících minutách a hodinách a dnech bych se koupelnových infralamp dočkal v hojné míře. Srbění překonám a neudělám to. Sebekázeň patří do duchovní výbavy výzkumníka.

Třeba se dočkám i bez ťukání do vyhledávače heureka. Možná je ten distributor zapojený na rádio. Než příval reklam nastane, budu si připomínat citát z Hlavy XXII Josepha Hellera: To, že jsi paranoidní, neznamená, že po tobě nejdou.