Ve Francii provedli rozsáhlý výzkum příčin vzniku „žlutých vest“ a zjistili, že město, které ztratí gymnázium, knihkupectví, kino nebo zdravotnické středisko, pravděpodobně zaznamená fenomén „žluté vesty“.

Kupříkladu ve třiceti procentech komun, ve kterých byl zrušen lokální mini-market, došlo k výskytu „žlutých vest“. Totéž se ale stalo pouze v osmi procentech komun, které o svůj mini-market nepřišly. Ekonomové dokonce vypočítali, že zrušením mini-marketu dojde ke ztrátě životní kvality obyvatel ve výši 2155 eur, což se ve Francii rovná třináctému platu.

Co nám to říká? V neoliberální ekonomice záleží v první řadě na eficienci, tedy „co nejlevněji a co nejrychleji“. To ale znamená, že zaniknou ta místa sociálního setkávání, která se ekonomicky „nevyplatí“. Na jejich místo nastoupí obslužní centra a internetizované služby. Zánik časo-prostorově dostupných služeb a tím i míst setkávání lidí jsou ale dvě kritické veličiny pro zachování spokojenosti občanů a tím i politické stability celé země.

Pojetí společnosti podle vzoru „all digital“ možná funguje v městských aglomeracích, ale ničí sociální stabilitu venkova. To se týká i naší společnosti. Ta má hlavní město, které se chce raději kamarádit s Budapeští a s Varšavou, protože jejich obyvatelé k sobě mají zájmově, a tudíž i názorově blíže než k venkovu své vlastní země.

A pak se vzdělanci a salonní levice rozčilují nad názorovou rozpolceností společnosti.