Kdo nechce očkování proti koronaviru, toho nazvete popíračem. Kdo nepodpoří manželství pro všechny, tomu nadáváte do homofobů. Kdo nechce euro, ten je za ekonomického břídila. Kdo by hranici bránil se zbraní v ruce, toho postavíte před soud. Právo říct NE má nejspíš jedině žena, je-li sama v místnosti s mužem.

Moc by mě zajímalo, co vlastně chcete, vy jedni omezení nálepkovači. Chcete, aby váš oponent změnil postoj? Tímhle způsobem se vám to nepovede. Museli byste volit klidnou a racionální diskusi. A věcná argumentace stejně ovlivní jen nerozhodnutého. Postoje a názory si člověk tvoří celý život a souvisí s hodnotami, které nikdo neumí změnit na přání, na příkaz a už vůbec ne pod tlakem či silou.

Možná víte, že urážkami postoje oponentů nezměníte. Chcete tedy, aby si pokrytecky mysleli A a veřejně papouškovali B? A to vám nevadí, že doba skrývaných názorů už tu v minulosti několikrát byla a nic užitečného nepřinesla? A že se nikdy upřímně nedovíte, co si o vás vaše okolí myslí? Skutečně máte zájem žít život ve lži anebo číhat, kdy vám váš údajný přítel zarazí kudlu do zad?

Ještě se nabízí jedno vysvětlení - že chcete umlčet jiné názory, aby ten váš byl tím jediným, který vůbec zazní. Doufáte nejspíš, že potom nastane nebe na zemi a všeobecné štěstí a všichni lidé budou nadšení a spokojení. Jenomže to je utopie. Krásná myšlenka z říše pohádek, o které blouznivci sní po staletí, která se ale v normálním životě nikdy nenaplní. Lidé prostě mají různé názory a jiná planeta, jiná země, jiný stát či jiná společnost. A když sprostě urážíte druhého za jeho slova, tak se ten uražený dříve či později hodně naštve. Naštvaný člověk se hůř kontroluje a bez kontroly se z něj stává zvíře. Skutečně chcete stát tváří v tvář rozzuřené zvěři? Vyplatí se vám tolik provokovat?

Nedochází vám, že revoluce vždycky požírá své děti a platí přísloví: kdo s čím zachází, s tím také schází? Jen buďte vděčni světu za své názorové oponenty. Pěstujte si je, dobře je hnojte a zalévejte. Takový nepřítel je čitelný a srozumitelný. A taky čtěte knihy. Anebo Bibli. Jak říkal Jiří Voskovec, tam to všechno je…