V sobotu 22.4.2017 jsem si přečetl na teletextu ČT toto: „ZAJÍMAVOSTI 22.4. Praha se za sto let oteplila o 20°C. V Praze se od roku 1960 oteplilo o více než 10°C, mezi lety 1911 a 2010 celkem o téměř 20°C. Město chce proti růstu průměrných teplot bojovat, pomoci mají uliční stromořadí či komunitní zahrady, a také barvy a materiály, které sluneční záření místo pohlcování odrážejí. Vyplývá to z návrhu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. Horko může vést ke zdravot. potížím, snižuje efektivnost práce a pozornost řidičů. Beton, cihly a asfalt akumulují teplo, a poté ho dlouho vyzařují. Kvůli tomu je teplota v centru asi o 2°C vyšší.“ Odkaz dát nemohu, později vysvětlím proč.

Takové zvýšení teploty mi nedalo spát, protože jsem se bál, že se mi tam rodina dcery upeče, a napsal jsem ČT: „Mohli byste mi prosím sdělit, jak jste došli k poznatku, že se v Praze za posledních sto let oteplilo o 20°C? A jak s tím koresponduje závěrečná věta, že se v centru oteplilo o 2°C? Děkuji, s pozdravem“ podpis.

Musím pochválit ČT, že dotyčný redaktor odpověděl: „Vážený pane Golembievský, Podle dnešní zprávy ČTK (viz níže) teplota v hlavním města vzrostla mezi roky 1911 a 1960 o 9,1 stupně Celsia, v letech 1961 až 2010 pak o 10,4 stupňů Celsia. Součet je oněch „téměř 20°C“, přesněji 19,5. Závěrečná věta naší zprávy je možná trochu matoucí, protože se nevešla celá – jde o rozdíl 2°C proti okrajům města.“ Podpis a odkaz (PDF).

Odkaz je na dokument zvaný „Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu“. A z ČTK mimo jiné ocitoval toto: „Praha 22. dubna (ČTK) - V Praze se od roku 1960 oteplilo o více než 10 stupňů Celsia. Město chce proti dalšímu růstu průměrných teplot bojovat, pomoci mají další stromy, komunitní zahrady nebo zahrádkářské kolonie. Zaměřit se chce také na využití barev a materiálů, které sluneční záření místo pohlcování odrážejí. Vyplývá to z návrhu Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu.“ Tepelná zátěž může vést ke zdravotním potížím, zvýšené nemocnosti a úmrtnosti citlivých skupin obyvatel, zejména seniorů a lidé s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními,“ píše se v dokumentu. Extrémní teploty také snižují efektivnost práce a pozornost řidičů, což může vést k více dopravním nehodám. Teplota v hlavním města vzrostla mezi roky 1911 a 1960 o 9,1 stupně Celsia, v letech 1961 až 2010 pak o 10,4 stupňů Celsia. Experti z Univerzity Karlovy loni zveřejnili studii, v níž předpovídají, že průměrná teplota v Česku stoupne do roku 2060 o dalších 2,5 stupně.“

Ale ctí ho, že mu to nedalo a poslal druhý mail: Vážený pane Golembievský, až díky Vašemu dotazu jsem si uvědomil nesmyslnost té zprávy převzaté z ČTK. Podle původního zdroje, ze kterého čerpala agentura, nejde o oteplení mezi roky 1911 a 1960 nebo 2010, ale mezi 50letými obdobími 1911-1960 a 1961-2010, a to z teploty 9,1 na 10,3 stupně, tedy o pouhých 1,3 stupně Celsia. Zprávu v Teletextu ČT jsme opravili (proto nelze dát odkaz na původní zprávu, poznámka VG), včetně upřesnění poslední věty o rozdílu teploty v centru a na okraji města. Děkuji Vám za připomínku a za chybu se omlouvám. Podpis atd.

Napadlo mě několik věcí:

1. V dokumentu „Hl. m. Prahy...“ se o tom rozdílu teplot mluví na straně sedm, jak někdo na tomto základě může dojít k rozdílu „téměř 20°C“, nevím.
2. Průměrná roční teplota v Praze v roce 2011 byla mezi 10°C a 12°C (viz). To znamená, že podle ČTK byla před sto lety průměrná teplota v Praze -8°C až -10°C.
3. Otiskla by ČTK stejně ochotně informaci, že se v Praze ochladilo o 20°C? A přetiskli by to v teletextu ČT stejně nekriticky? A když ne, proč ne?
4. Jen na okraj, rozdíl mezi 10,3 a 9,1 z druhého mailu je nikoli 1,3, ale 1,2. Ale proti dvaceti je to muška.

Čtenáře jistě napadnou i další otázky.