Poprvé od 60. let klesla očekávaná délka života

Třetina Američanů podle průzkumu věří, že loňské volby ve skutečnosti vyhrál Trump. Na 45 procent Čechů podle průzkumu věří, že covid je jen mediální humbuk. Ve světě alternativních faktů a sociálních médií nevěří nikdo ničemu či všichni všemu. Naměřená čísla ztrácejí svoji nezpochybnitelnou moc. Je racionalita odsouzena k záhubě? Zaplaťpánbůh ještě ne docela. Tedy reflektujeme-li naměřené hodnoty, které ve čtvrtek zveřejnil Eurostat.

Ta čísla srovnávají 30 evropských zemí podle vývoje středního věku (očekávané délky života) za rok 2020. A dospívají k závěru: poprvé od 60. let, prakticky poprvé od války se loni očekávaná délka života v Evropě snížila. Tedy snížila se ve 27 zemích z 30 (vymykají se jen Dánsko, Finsko a Norsko). Čím to asi je? Možné odpovědi jsou v zásadě dvě. Buď se tak projevila vyšší úmrtnost vlivem covidu. Nebo ve 27 zemích z 30 nezávisle na sobě nastal nějaký velký problém nesouvisející s covidem, který střední věk snížil. Co je blíže realitě?

Je známý argument, že „uzavírači“ se opírají o zmanipulovaná, nepřesná, nesrovnatelná čísla. Že v každé zemi jsou jiná kritéria a jiná četnost testování. Tudíž kdo prý od podzimu tvrdil, že Německo je na tom epidemicky lépe než Česko, dopouštěl se demagogie, neboť Německo méně testuje. Dejme tomu. Ale nyní zveřejněná demografická čísla se opírají o jasný společný jmenovatel. A říkají, že očekávaná délka života ve Španělsku klesla o 1,6 roku, v Bulharsku o 1,5, v Litvě, Polsku a Rumunsku o 1,4, v Belgii a Itálii o 1,2, v Česku a na Slovensku o jeden rok… Kdežto v Rakousku o 0,7, v Řecku o 0,5, na Maltě o 0,3, v Německu o 0,2 roku.

Co je na těchto číslech nesrovnatelného? Lze ty posuny věrohodně vysvětlit jinak než vlivem epidemie covidu? A lze rozdíly mezi posuny věrohodně vysvětlit jinak než jako rozdíly mezi více a méně úspěšnou obranou proti nákaze? Ale stejně by bylo zajímavé vědět, kolik lidí i tato čísla prohlásí za zmanipulovaná.

LN, 10.4.2021