Od jisté doby nekupuji, a tedy i nečtu téměř žádné noviny. Jen občas, a to ještě v určitých dnech, koupím nějaký titul, jehož příloha či rubrika se mi zdají být zajímavými. Šetřím si tak zdraví a oněch potřebných několik procent senzací získávám tím, že si jednou za čtrnáct dní u holiče prolistuji Blesk, Aha a několik pornočasopisů. Taktéž činím s televizí, která se stále více a více blíží onomu normalizačnímu přirovnání o umírání na červenku nebo na Zelenku. Většinou se na ni nedívám.

Ovšem člověk není nikdy dostatečně obrněn. V minulém týdnu jsem při návštěvě příbuzných, v několika minutách čekání na slavnostní oběd, vzal zcela náhodně do ruky časopis Televize. On má totiž mimo programové části i úvodní část, rádoby novinářskou, textovou.A tam jsem si na straně 16 v článku "Chytrost podle tabulek" (řeč byla o inteligenci) dočetl i takovéto úžasné moudro:

"Podprůměrně inteligentní jedinec nikdy nedosáhne vysokoškolského vzdělání (leda že by studoval v Plzni právo) a bude se muset pravděpodobně spokojit s pozicí řadového zaměstnance, což ale neznamená, že by nemohl žít šťastně a být ve své práci dobrý."

Četl jsem tu větu několikrát za sebou a nevěřil jsem svým očím. Autor zřejmě žije na Sahaře. Tato země je plná různých škol, v nichž si za peníze můžete zakoupit jakýkoli titul. V nichž můžete předložit kompletně opsanou diplomovou práci. A tak dále. A je také plná vysokoškolsky vzdělaných podprůměrně inteligentních jedinců. (Tímto se současně omlouvám mnoha vzdělaným a inteligentním spoluobčanům, kteří nejsou a ani nemohou být předmětem této úvahy.)

Proč? Inu uvažte sami. Již dvacet let vyrábí naši zákonodárci z velké části zmetky, zejména co se nových zákonů týče. Ty pak musejí být neustále novelizovány, až se v nich nikdo nevyzná. Což je příležitost pro právníky, ale nejen pro ně. Léta je například významným byznysem organizování přednášek předkladatelů zákonů, zejména účetních a správních. Posledním známým zmetkem je "zákon o zimních pneumatikách".

Tato činnost nemůže být ničím jiným než výsledkem činnosti lidí, kteří by podle výše citované věty z časopisu Televize, nikdy nemohli získat vysokoškolské vzdělání. Přečtěte si ji ještě jednou. A vidíte, oni ono vzdělání, alespoň formálně, většinou mají.A žijí šťastně, i když ve své práci jsou spíše strašní.

A tak jako v každém příběhu musí přijít poučení. V tomto případě je zcela jednoduché. Zásadně nečíst cizí noviny, byť volně se nabízející k nahlédnutí.