19.3.2024 | Svátek má Josef


FEJETON: Mizerná doba

25.10.2021

Jako asi kdekoho jiného, i mne znechucuje chování představitelů Kanceláře prezidenta republiky. Chápu, že jsou neklidní: s prezidentem Zemanem stojí a padá jejich úřední postavení, snažili se tedy, co mohli, aby udrželi zdání, že je Miloš Zeman jakž takž v pořádku. V jakém stavu však prezident skutečně je, o tom moc nevíme, a nepokládám za nikterak neetické klást otázky. Třeba bych docela ráda věděla, kolik nových zahraničních velvyslanců nemůže řádně zahájit výkon své funkce, protože je český prezident nepřijal. Ráda bych také věděla, proč je nepřijal, zda nemohl, anebo nechtěl.

Neměla jsem k těm pánům z Hradu nikdy velkou důvěru a už vůbec ne náklonnost – říkala jsem jim „medvědáři“, poněvadž jsem už dlouho měla pocit, že Miloše Zemana vodí jako cvičeného medvěda: tu ho postaví na lyže, jindy ho předvedou v nějaké jiné situaci. Zemana mi přitom líto nebylo, sám si je přece vybral.

A teď jsme v mizerné situaci: prezident leží na jednotce intenzivní péče a nevíme, ani co mu vlastně je, ani jaké jsou vyhlídky. Lékaři jsou vázáni lékařským tajemstvím a hradní úředníci se veřejnosti dost neskrývaně vysmívají. Ústava naštěstí pamatuje na situaci, za níž prezident nemůže vykonávat svou funkci, takže je to přechodný stav.

Jenže my jsme v mizerné situaci i z mnoha jiných, řekla bych podstatnějších důvodů. Covidová epidemie se s podzimem znovu rozjíždí, čísla nakažených strmě stoupají, ceny energií nebývale rostou, jako ostatně rostou ceny – a nedostatek – mnoha jiných komodit. To jsou ale věci, které způsobila (a nepochybně bude i dál působit) řada okolností, z nichž mnohé nemůžeme nijak ovlivnit, stát se může jen snažit mírnit jejich dopad. Moc se mu to nedaří a těžko posoudit, zda z neschopnosti, nebo proto, že je to příliš obtížné. Chystaná nová vláda skutečně nebude mít lehký úkol, není jí co závidět.

O to víc mě štve, kolik diskusí se vede kolem toho, zda je prezident schopen zastávat svůj úřad. Je to samozřejmě pochopitelné, média prostě věnují čas a prostor tomu, o čem lidé diskutují a co je evidentně zajímá, ale to zase zpětně potencuje zájem a pozornost veřejnosti. O tom, v jakém stavu je prezident, jsem vyslechla a zaslechla desítky komentářů a mnohé byly vtipné, i když některé by vyděsily nejen Gutha-Jarkovského. Ale ironický posměch na adresu mocných, zvlášť ve chvílích, kdy byli bezmocní, patří ke koloritu české kotliny dlouhé desítky let…

Miloš Zeman býval vždycky rád v centru pozornosti, kdyby si mohl vybrat chvíli, kdy nebude schopen vykonávat svou funkci, nepochybně by si vybral právě tuhle dobu, kdy ho nebude možné zastoupit nenápadně, ale jen s velkým humbukem. Těch příležitostí není tolik, a jmenování nového předsedy vlády patří k nejvýznamnějším chvílím. A to by byl ještě měl za týden udělovat státní vyznamenání! Vlastně by mě dost zajímalo, jak bychom současné chvíle vnímali, kdyby nebylo Zemanovy indispozice.

LN, 22.10.2021