Před rokem se završil složitý obchodní rituál a sociální síť Twitter se stala majetkem Američana Elona Muska, s drobnými výpadky nejbohatšího člověka na světě. O jeho prvenství v tomto ohledu je možno diskutovat a záleží na výši burzovních kurzů. I kdyby ale propadl o jednu nebo deset příček, zůstal by v popředí světového zájmu. V těchto dnech se na něho soustřeďuje pozornost ještě víc než jindy. Jaký postoj zaujme k tomu, co se nyní děje na prostoru o rozměru pětačtyřicet kilometrů krát pět na břehu Středozemního moře?

Dokud se zabýval finančnictvím – stál u zrodu platebního systému PayPal, vědělo se o něm, že patří k těm, kdo ví, kudy běží zajíc. Některé jeho aktivity, jako kosmická společnost SpaceX a automobilka Tesla, vzbudily v mnoha lidech nadšení. Ocitl se v pozici technologického „hrotu oštěpu‟ a nechodilo se daleko k poetickým analogiím k „vernovským hrdinům‟. Spíš by ale sedělo přirovnání k Thomasu Alva Edisonovi nebo Henry Fordovi, dalším jeho krajanům, kteří posunuli atlantickou civilizaci o patro výš. Na rozdíl od Edisona ale Musk (ani Ford) nic nevynalezl. Svou osobností, velmi komplikovanou, jak svědčí jeho životopisec Walter Isaacson, dokázal uvést do chodu procesy v oboru kosmonautiky, automobilového průmyslu, ale také medicíny. Do vesmíru sice neotevřel dveře, ale aspoň tam vystavěl žebřík, který cestu na oběžnou dráhu usnadnil. Pokud jde o elektromobilu, stále je možné, že jde o slepou uličku, nicméně Muskova Tesla ji učinila do značné míry sjízdnou.

Pak přišlo rozhodnutí koupit Twitter a to Muska postavilo do pozice, ve které stojí dnes.

Musk a politika
Do politiky zasáhlo Muska i jeho kosmické podnikání. Zde stačí jen stručné připomenutí faktů obecně známých. Když Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, Musk zpřístupnil napadené oběti svůj systém satelitů Starlink. Později však ne zcela pochopitelnou indiskrecí skrze Isaacsonova životopisu vešlo ve známost, že odmítl systém rozšířit i nad oblast Krymu v obavě, že by to přispělo k nekontrolované eskalaci konfliktu. Následovala debata o tom, jak je možné, že jedinec, mimo státní strukturu, může tak zásadně ovlivňovat doslova světové dění.

Debata to věru nebyla vycucaná z palce. Dosud trvá a konce nevidět, protože řešení nemá. Ukázalo se, že soukromá iniciativa, zde dokonce soustředěná do rukou jedince z masa a krve, převzala iniciativu a získala nad státem převahu v technologické oblasti strategického významu, jakým je kosmické průmysl a komunikace. Vše by bylo v naprosto jiném gardu, kdyby Starlink byl v gesci NASA a byl pod kontrolou americké vlády. Bohužel NASA ztratila iniciativu v měsíčních pustinách označkovaných šlápotami posledních astronautů a převzal ji Musk. Budou i další odvětví, kde jednotlivci nebo skupiny převezmou štafetu vývoje? Hitem letoška je umělá inteligence. Těžko si nevzpomenout na jinou Muskovu iniciativu, na jeho Neuralink, na zařízení, jež má ovlivňovat činnost mozku. Testy se provádějí na prasatech a opicích a bezprostředním cílem je pomoc hendikepovaným lidem. Jaký je „zaprostřední‟ cíl? To nikdo neví. Jisté je, že je Neuralink Muskův projekt.

Bojiště X
Po uši do politiky Musk zapadl akvizicí Twitteru. Přejmenoval ho na X (v jeho impériu se musí všechno jmenoval iks, včetně jeho dětí) a vyhlásil absolutní svobodu slova. Vliv sociálních sítí a Twitteru-X je diskutabilní, nicméně nelze ho popřít. Daří se v nich „silným názorům‟ a ty pak jsou přebírány a významově zesilovány skomírajícími tradičními médii. Silné názory teď buší do „sítě X‟ ze všech stran. Evropská unie vytáhla do boje regulačním opatřením Digital Services Act. Míří jím i na Twitter-X a snaží se ho přimět k zásahům proti falešným zprávám, antedatovaným podvrhům a „deep fake‟. Jak ale hodnotit dokumentární videa a fotografie zachycující Hamásem podřezaná miminka a těla upálených lidí? Server iDnes je chápe jako propagační akci, něco jako když Alzák ječí o masakru cen. Co s tím na sociálních sítích, co s tím udělá majitel jedné z nejvýznamnějších, tedy Elon Musk?

Už nějakou dobu se mluví o kulturních válkách a celkem přirozeně se sociální sítě braly jako jejich bojiště. Všimněte si ale, že se ona válka zostřuje den ode dne. Greta Thunberg už se nestará o počasí za třicet let, zasazuje se za Gazu. Heslo „Židi do plynu‟ už není trestné, pokud držíte v ruce palestinskou vlajku. Heslo „Palestina od řeky k moři‟ je v pořádku, třebaže znamená holocaust, vyhlazení lidí, co žijí mezi řekou Jordánem a Středozemním mořem. To vše se teď promítá i do sociálních sítí. Elon Musk se dříve či později nevyhne stanovisku. Jako každý z nás.

Walteru Isaacsonovi by to Musk možná prozradil. Ale nedivil bych se, kdyby si teď říkal: že já se nedržel prachů, kosmu, aut a lidského mozku a že já se namontoval do sociálních sítí.

Psáno pro Lidové noviny, 21.10.23