13.10.2019 | Svátek má Renáta


EKOLOGIE: Ochrana přírody podle pravidel a směrnic EU

5.4.2011

Součástí přístupových smluv států střední a východní Evropy k EU byla i jednání o evropsky významných lokalitách (EVL) a o ptačích oblastech (PO). Tato jednání však budoucí členské země pravděpodobně velmi podcenily.

Druhová rozmanitost a ochrana přírody na územích ekonomicky vyspělých států s maximálně rozvinutým průmyslem či zemědělstvím - není již dost dobře možná. Zatímco rozsáhlá území postkomunistických zemí – například české hraniční pásmo či úrodné nížiny Slovenska, s velkým, dosud nevyužitým zemědělským potenciálem – jsou naopak optimální lokality pro ochranu přírody. Pod tlakem Evropské komise jsou na Slovensku za pomoci NGO (non-governmental organization), zvláště pak BirdLife International – vyhlašovány ptačí oblasti, a to často zcela nesmyslně – na místech, kde chybí chráněný druh nebo naopak kde chybí biotop (stanoviště) pro chráněný druh. Jsou dokonce chráněny druhy, které nejsou druhy původními - což je také v rozporu se směrnicemi Natura 2000. Přísně chráněné ptačí oblasti se rozkládají v tuto chvíli na 34% slovenského území. Tato území jsou odsouzena k hospodářskému živoření. Veškeré plány a projekty musejí projít posouzením vlivu na životní prostředí (EIA) a každý podnikatel si dobře rozmyslí, zdali něco podobného hodlá absolvovat. Ochranářské aktivity vedou místy až k 30 % nezaměstnanosti. Největším paradoxem je, že většinovým vlastníkem těchto území jsou soukromí majitelé, kteří s vyhlášením chráněných ptačích oblastí nesouhlasí.

Proslavená je aktivita Evropské komise z let 2005-2007. Tehdy zkoumala údajně nezákonné zasahování v Nízkých a Vysokých Tatrách po polomu z roku 2004. V průběhu jejího šetření uhynulo vlivem nezpracované kůrovcové kalamity několik desítek tisíc hektarů smrkových porostů. V roce 2009 Evropská komise bez jakéhokoliv závěru od dalšího šetření ustoupila. Zdá se, že hlavním důvodem činění Evropské komise bylo získaní času, po který se nezasahovalo a množil se kůrovec.

Ostré -  hostinec

Ostrý - hostinec

A jaké jsou praktiky ochrany přírody na Šumavě?

Nejznámějším příkladem je omezování splavnosti Teplé Vltavy kvůli chráněné perlorodce říční. Perlorodka říční je paraziticky vázána na pstruha potočního, jenž je nezbytný pro její rozmnožování. V Teplé Vltavě se pstruh potoční téměř nevyskytuje. Perlorodka také ne. Přesto Okrašlovací spolek Zdíkovska s právní podporou nevládních organizací podává stížnosti do Bruselu, jejichž důsledkem jsou další zákazy a redukce turismu v oblasti horního toku Vltavy.

Plocha ptačích oblastí a evropsky významých lokalit tvoří 13,3 % plochy České republiky.

Pro srovnání: plocha ptačích oblastí v Německu je 7,6% území, ve Francii 1,6%, v Irsku 3,2%, ve Švédsku 5,5%, ve Velké Británii 5,4%. Na Slovensku 34%. Ve Slovinsku 23%. V Bulharsku 20,4%.

Ptačí oblast Šumava má rozlohu 97 493 ha. Patří do ní i území Hraničníku postižené kůrovcovou kalamitou. Lesní ekosystémy Hraničníku se před očima mění v suchý hřbitov souší, podobně jako navazující území Třístoličník - Trojmezí - Plechý. Dochází k devastaci ptačích biotopů, což s sebou logicky nese i úbytek druhů vázaných na určitý biotop. Tím, že Správa parku a ministerstvo životního prostředí začaly chránit především kůrovce a nikoliv přírodu jako celek, porušily nejen dikci Zákona o ochraně přírody, ale i samotný princip Natury 2000. Paradoxem je, že by Česká republika kvůli nezpracovaným polomům a vývratům po orkánu Kyrill měla být souzena prostřednictvím Evropského soudního dvora za nedodržování směrnic Natura 2000. Evropská komise ale pravděpodobně nestojí o udržování druhové rozrůzněnosti (biodiverzity). V jejím zájmu je spíše existence chráněných lokalit bez jakékoliv turistické infrastruktury, které budou stejně nepřístupné jako v dobách železné opony. Šumava má zůstat chudou, devastovanou a plačící oblastí stíhanou neřešenými kalamitami. Národní zájmy mají ustoupit především hospodářským zájmům Evropské unie, jejíž ekonomicky nejvyspělejší členové nestojí o další turistické atrakce, které by zajistily rozvoj a bohatství nových členských zemí. Naopak – přistoupivší členské státy mají zůstat jakousi přírodovědnou laboratoří, ekonomicky zakonzervovanou a hospodářsky zaostávající. V této logice věci opět dochází na slova a myšlenky Václava Klause o ztrátě národní svébytnosti.

pohled z Luzného - Luzenské údolí a Březník

Pohled z Luzného - Luzenské údolí a Březník

Důsledky pro českou ekonomiku

Je zbrzděn rozvoj turismu, existující turismus je omezován až likvidován. Podnikatelé na Vltavě si zoufají. Lanovka na Hraničník musí projít posouzením EIA. Stejně tak případná rozhledna a malá restaurace tamtéž. Přitom nejde o žádnou raritu. Bavoři provozují restaurace přímo pod vrcholem Luzného, Roklanu nebo Třístoličníku. Skoro k vrcholu Třístoličníku se německý turista dostane vozem. Na vrchol Luzného širokými cestami, které poslouží dobře i pro jízdu zásobovacímu automobilu. Lyžařské středisko Hochficht na rakouské straně Smrčiny a Hraničníku ochraně přírody – zdá se – také nevadí. V nové části Národního parku Bavorský les se masivně zasahuje, a to i na území, které je součástí Divokého srdce Evropy. Zatímco smrkové porosty na české straně usychají vlivem žíru kůrovce.

Vrchol Luzného, bavorský hostinec

Vrchol Luzného, bavorský hostinec

Úloha nestátních neziskových organizací

Bavoři chrání přírodu, Češi naopak přírodní procesy a podkorní hmyz. O důvodech této podivné ochrany lze jen spekulovat. Nestátní neziskové organizace (především Hnutí Duha) se ve svém boji proti šumavským a hlubockým „dřevožroutům“ zaštiťují právě zájmy ochrany přírody. Přitom byly vždy hlásnou troubou zelených ministrů životního prostředí, kteří se podepsali na osudu Šumavy. Samy neziskovky odsávají ze státního rozpočtu miliony na vlastní provoz. Děje se tak nejen prostřednictvím fondů EU, ale i dotací krajů, měst a zvláště pak nadací. Přerozdělování financí přes nadace je pro daňového poplatníka zcela neprůhledné. Dočte se o něm jen ve výročních zprávách a je to čtení doslova detektivní. Většina nadací opět čerpá finance z EU nebo ministerstev, některé jsou mimo jiné sponzorovány například stavební firmou Skanska – která se tím vyhýbá obstrukcím ze strany ekologických sdružení.

Takto financované nestátní neziskové organizace - Hnutí Duha, Děti Země, Česká ornitologická společnost, Calla a další - podporují likvidační ochranářské zájmy Evropské unie, potažmo bývalých zelených ministrů životního prostředí. V kulturní krajině Národního parku Šumava, jenž je tvořen z 87% plochy bývalými hospodářskými lesy, naplno běží "přírodní procesy“. Jako by Šumava byla civilizací nedotčeným pralesem a nikoli bývalým hospodářským lesem. V důsledku maximální ochrany šumavské kůrovcové líhně došlo za pouhé tři roky od orkánu Kyrill k rozpadu asi 4000 hektarů smrčin. A ve chvíli, kdy jediným možným řešením zastavení kůrovcové kalamity na Šumavě je likvidace veškerých kůrovcových ložisek, vyhlašují paraziticky fungující nestátní neziskové organizace opět svatou válku. Pokud se dokážou spojit s Evropskou komisí stejně dobře jako NGO na Slovensku, není vyloučeno, že tuto křižáckou výpravu pod praporem nenávisti k výdobytkům civilizace přežijí a vyhrají.

Pod vrcholem Roklanu

Pod vrcholem Roklanu



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.