Ministr Zaorálek říká, že když máme jasnou vlajku, měli bychom mít jasný jednoslovný název republiky. Ani s tou vlajkou ale tak docela pravdu nemá.

Česká republika používá vlajku bývalého Československa. Je v tomto směru v Evropě unikát. Ani jeden z nástupnických států SSSR včetně Ruské federace, stejně tak ani jedna z republik, které se vytvořily na území bývalé Jugoslávie, nepoužívá vlajku někdejšího federálního státního útvaru.

Češi ano. O čem to svědčí? O jisté české vychytralosti. My jsme si to celé tak nějak „po švejkovsku“ zjednodušili. Že původní dohoda zněla jinak? (Ani jeden z nástupnických států nesmí používat symboly společného státu.) I to jsme dokázala právnicky „okecat“.

Netvrdím, že to nebylo možné (přivlastnit si československou vlajku ), ale nebylo to fér.

Ne že by na tom stál svět, ale když budou chtít v Moskvě vyjářit svůj politický postoj přátelé starých pořádků, přijdou na Rudé náměstí s vlajkou SSSR. Taktéž v Bělehradě či jinde lidé, kteří považují rozpad SFR Jugoslávie za chybu. Prostě vezmou si „starou“ jugoslávskou vlajku. I beze slov bude jasné, co tím chtějí říci.

Ale co lidé, kteří budou chtít totéž demonstrovat v Praze, myšleno ve vztahu k Československu? Vezmou si českou vlajku - a nikdo si jich nevšimne. Mávat v České republice na demonstraci (mítinku apod.) českou vlajkou není přece nic, co by zasluhovalo mimořádnou pozornost. Sotva může být něco normálnějšího.

S vlajku jsme to tedy vyřešili „po svém“ a nyní se hodláme stejně vypořádat s jednoslovným názvem našeho státu. „Česko“ bez celonárodního konsenzu bylo tak dlouho všude možně (hlavně v médiích) omíláno – až se nakonec dospělo k názoru, že to je to to „pravé ořechové“. Teď k tomu všem okolo „vnutíme“ anglický název „Czechia“ – a bude hotovo..

Jak úžasně přímočarý je svět kolem nás. Nestíháme žasnout.

Proč říkám NE názvu Česko? Protože je nelibý. Stejně jako by bylo nelibé Anglicko, Francko nebo Italsko. A i kdyby zněl libě Čechům v Čechách, bude znít stejně libě Čechům na Moravě a ve Slezsku, tedy Moravanům a Slezanům? I na jejich mínění přece záleží, myslíme-li to s odmítnutím pragocentrismu vážně. Říká se: Morava a Slezsko není žádné Česko. Souhlasím.

Jaký jednoslovný název zvolit? Žádný! Nepotřebujeme ho. Stejně jako ho nemá Dominikánská republika. Nebo Jihoafrická republika. Nebo Středoafrická republika. Obejdou se bez něj, stejně jako my.

Navíc: chceme-li svět přesvědčit, že Česko rovná se anglicky Czechia, pak bychom si měli ujasnit, jak se anglicky řekne Čechie. Také Czechia? Následně bychom zpětným postupem došli k tomu, že místo Česka se nabízí jednoslovný název státu Čechie (jako třeba Anglie).

Nepřijatelné? Rozumím. Stejně jako pro někoho Česko. Tak už těch hrátek nechme a držme se České republiky – v zahraničí pak názvu (the) Czech Republic. Je sice delší, ale důstojný.

Ministryně Šlechtová se v debatě na toto téma vyslovila pro Czech Republic. Bylo do propagace tohoto názvu našeho státu investováno příliš mnoho (a to doslova, prý miliarda korun), abychom jen tak přešli k názvu Czechia. Myslím, že v tomto úsilí si zaslouží podporu každého, kdo má pocit, že po něm při vyslovení Česko lezou slimáci. Toto je ta moje.