Nebudeme chodit okolo horké kaše a nalijeme si rovnou čistého vína.

A zde máte v jedné větě hned dva příklady idiomů, které neznamenají to, co říkají. Nepovídáme si totiž ani o kaši, ani o víně, nýbrž o blbostech, kterými ženy odpuzujeme v domnění, že je přitahujeme.

Začneme rovnou tou nejblbější, která prý zpopulárněla u smartphonové generace. Posílání fotek z mobilu do mobilu. Ale ne fotek ledajakých, nýbrž fotek zobrazujících vztyčené mužské ohanbí. Většinou vlastní, někdy vypůjčené. To aby viděla, jací jsme kabrňáci a jak to s ní myslíme vážně. To jako metoda balitby není jen tak ledajaká blbost, to je přímo kokotina.

Jmenuje se to odborně fotografický exhibicionismus, lidově cyberflash čili kybernetické sebeodhalování. V jedné britské sondáži se k tomu přiznalo 5 % dotazovaných mužů. Jenže v jiné sondáži se zjistilo, že fotky pindíků dostává 41 % žen. Takže chlapi zase lžou. To by totiž znamenalo (poukazuje jeden komentátor), že těch 5 % mužů nestíhá za celý den každý den nic jiného než rozesílat pindíky. Takže těch nepřiznaných bude několikanásobně víc.

Jeden takový příklad jsme zhlédli v jedné epizodě televizního seriálu Most. Tam zabral. Jenže to byl vymyšlený televizní příběh. Realita je prý jiná. Má totiž spíš účinek odpudivý, i když to příjemkyně nerady říkají na rovinu. Tedy účinek odpudivý coby metoda čerstvé balitby. Něco jiného je to už ve vztahu úspěšně intimně navázaném, ač i to si vyžaduje partnerku s velkým smyslem pro humor, aby to mohla brát jako „Pozdrav od tvého nejlepšího kamaráda“.

Opačně to zabírá bez chyby. Muži se na close-up ženského ohanbí dívají s velkou potěchou. Zvlášť je-li zobrazeno vodorovně, kdy vypadá jako šibalsky se usmívající ústa. Proto si tolik mužů smartphonové generace myslí, že stejně tak každou ženu potěší close-up na mužské ohanbí, i když jde o ženu teprve balenou a s tímto ohanbím dosud osobně neseznámenou.

Budete se, chlapi, divit, ale většina žen si při balení chce napřed chvilku povídat. O sobě. Slyšet, jak je krásná, chytrá, vtipná. Nám starým veteránům z doby předsmartphonové to ještě připadalo samozřejmé. Museli jsme si namáhat mozek a plácat předem naučené inteligentnosti, než se ohanbí mohlo spřátelit s ohanbím. Ale i ty dnešní smartphonovky od těch smartphonovců očekávají napřed nějaké to „bfml 4 pszvz lv u 2“.

Anglická zpěvačka a producentka Lucy Baker na toto téma natočila písničku. Zpívá v ní něžným hlasem, co by se překládalo asi takto:

neposílejte holce fotky pindíka
zvlášť když si o to sama neříká
o radost ji to ochudí
a od vás ji to odpudí

Či tak nějak, hodně zjednodušené. Jednou si s tím nějaký textař dá víc práce za víc peněz, až to bude chtít nazpívat některá česká zlatá slavice.

Písnička dostala na facebooku přes 100 tisíc lajků. Když se zpěvačky v jednom interview ptali, co ji to vůbec napadlo skládat takovouto písničku, vysvětlila:

„Cítila jsem potřebu sdělit, že většina děvčat se shoduje na tom, že nás vůbec netěší dostávat obrázky jen toho pinďoura.“

Takže to, smartphonovci, začněte brát vážně.

Ale všímejte si, že její námitka jménem většiny děvčat není namířena proti pinďourovi jako takovému, nýbrž „jen pinďourovi“. Čili nevadil by piňdour zasazený do širšího kontextu.

Lucy pak vysětluje podrobněji:

„Když je to váš intimní přítel a pošle vám fotku celého sebe nahého, a vy ho znáte, fajn. Ale když se teprve s někým seznamujete a dostanete takto jen toho pinďoura rovnou do tváře, tak to odstraní všechny důvody, proč se s ním setkávat. Zmizí všechny záhady. A řeknete si, jestli ten kluk není nějak cáklý.“

Kontext, hoši, kontext, všímejte si a poučte se. Třeba z takovéto facebookové dívči diskuse, v níž vychází najevo, jak rády se jezdí koukat na slavného pindíka Davidova do Florencie. A podobné antické sochy atletů a polobohů v muzeích.

Jenže tam je to všude pindík splasklý. Smartphonovci ho posílávají vztyčeného. Ale ani ten vztyčený mnohým dívkám nevadí, je-li opět zasazen do širšího kontextu, čili do pohledného mužského těla, pokud možno i s tváří, aby bylo jasné, komu patří.

„Tuhle mě jeden vážně nadchl, když mně poslal fotku sebe celého, jak vychází ze sprchy, pevně vztyčený a nadržený, jako by toužil po mně,“ psala jedna.

„No jo,“ namítla jiná, „to ho ale musel někdo fotit. Kdoví po kom v tu chvíli toužil.“

„To já,“ pochlubila se jiná, „jsem od jednoho dostala fotku, jak vychází ze sprchy, pevně vztyčený a nadržený, akorát sám sebe vyfotil v zrcadle. Teda, bylo trochu zamlžené parou z horké sprchy, ale pindíka bylo vidět.“

Proč vlastně osamělé pindíky smartphonovci posílají? ¨

I na to se už provedla vědecká studie. Vědecký tým zvaný Orgasm Research Lab sondoval něco přes tisícovku pindíkových rozesilatelů, aby zjistil jejich „motivační a osobnostní variability fotografického exhibicionismu“. A dospěl k vědeckému poznání, že „rozesílatelé pindíkových fotek projevili vyšší stupně narcismu a větší ambivalentní a nepřátelský sexismus než nerozesílaelé“.

Je to prý v podstatě totéž jako exhibicionismus pouliční, v němž se pánové na ulici odkrývají dámám a dívkám. A ještě něco je na té sondáži pozoruhodné. Ze zkoumaných smartphonových exhibicionistů 82 % věří, že fotky jejich pindíků budí v příjemkyních neodolatelné sexuální vzrušení a touhu pindíkaře co nejdřív poznat a být s ním šťastné až do smrti. Motivací je často nízká sebeúcta provázená touhou získat ocenění a posílit sebevědomí. A ve většině případů šlo o muže málo obeznámené s ženami, stydlivé v osobním styku s nimi a se zkreslenými představami o ženských erotických potřebách, tužbách a zájmech. Častým motivem je obava být odmítnut, která se takto odbude méně bolestivě elektronicky než tváří v tvář.

Ale to hlavní, co pindíkoví rozesílači zapomínají, je to, že v mnoha evropských státech je nevyžádané posílání pornografického obsahu trestné, v některých peprně. V Německu byste za to mohli dostat až rok vězení. Ve Francii je vláčen skandálem jeden politik, který před několika lety takhle zaflashoval své tehdejší milence. Ta mrcha si to uložila a když ji poslal k vodě, pomstila se mu zveřejněním.

Takže, chlapi, raději ani té své ze všech nejmilejší. Nikdy nevíte, kdy se na vás naštve. Vážně vám to nestojí za to. Pár dní si počkejte, naučte se trochu mluvit, odbuďte si první a druhé rande, a napotřetí jí ho můžete předvést naživo, k jejímu nepředstíranému potěšení.

Převzato z Playboye

Kurasovu novou knížku najdete zde.