Rok 2023 je uz pár desítek hodin minulostí a uvolnil místo novému roku 2024, jenž se, co do počtu evropsky či světově významných sportovních akcí, zařadí v historii mezi ty nejexponovanější. Vše přitom komplikuje válka na Ukrajině.

Jako první se v květnu můžeme těšit na mistrovství světa (MS) v ledním hokeji, které tentokrát hostí Česká republika. Očekávání jsou velká, ale kvalita objektivně chybí. Náš hokej je na tom rozhodně hůř, než v případě posledních tří v Česku, respektive ještě Československu konaných světových šampionátů (1992, 2004 a 2015), z nichž národní tým dokázal vytěžit pouze jednu bronzovou medaili, kterou v roce 1992 vybojoval poslední federální výběr pod vedením Ivana Hlinky.

Ještě v 70. a 80.letech minulého stoleté přitom domácí mistrovství světa Čechoslovákům vysloveně svědčilo, když v letech 1972 a 1985 vybojovali zlatou a v roce 1978 stříbrnou medaili.

Rusové pod kuratelou
Smutnou zprávou z hlediska sportovního, ale pochopitelnou prizmatem politickým i morálním, je neúčast ruských (i běloruských) hokejistů vinou ruské agrese na Ukrajině. Bohužel tento konflikt prozatím nese všechny znaky dlouhodobé opotřebovávací války, aktivita se přelévá na relativně malém území jako na vodováze.

Ku příkladu oblasti v Záporoží, které byly ještě donedávna pod kontrolou Ukrajiny dnes znovu okupuje Rusko, ale ani jedna strana momentálně nemá dostatek prostředků a sil k radikálnější ofenzivě.

Kdybych si tedy dovolil trochu odvážnější a dlouhodobější predikci, jsem přesvědčen, že do roku 2030 Rusko na hokejových mistrovstvích světa neuvidíme. Totéž se týká i další velké mezinárodní akce, Mistrovství Evropy (EURO) ve fotbale, jíž bude od 14.června hostit 10 německých měst.

Ani tam nenašel ruský národní tým podporu a pochopení, byl vyloučen už z kvalifikace, takže jeho účast na šampionátu je naprosto vyloučená. Dva nejpopulárnější sporty v Rusku se tak dostávají do totální izolace bez možnosti pravidelně poměřovat síly s týmy z jiných zemí, respektive ze zemí, které patří v daných sportech ke světové špičce.

Už samotný fakt, že si Rusko pozvalo na kdysi tradiční prosincový turnaj evropských hokejových mocností Čínu, je evidentním aktem zoufalství, neboť tato země patří výkonnostně do podstatně nižších pater světového žebříčku. Samozřejmě se nabízí i jiné vysvětlení proč uvítat právě čínský výběr.

Hokejoví příznivci jsou nicméně nespokojení, sociální sítě se hemží jejich kritikou. Ryze teoreticky představují tito lidé potenciálně větší sílu a hrozbu stávajícímu režimu než všechny ekonomické sankce dohromady.

V reálu se však z této úvahy stává spíše zbožná vize a přání. Nicméně netýká se to pouze sportu, pozoruji u obyvatel Ruska obecně jakousi únavu z války a hromadnou otupělost, všudypřítomná propaganda má tak snadnou práci.

Zdá se, že opotřebovávací válka účinkuje i na běžné civilisty, kteří otrocky přijímají vše, co hlásají ruská média, například, že veškeré mezinárodní akce v kolektivních sportech jsou bez účasti Ruska pouze podvodem.

A jestliže se Rusové, jak mnozí z nás očekávali, nezačali bouřit ani tehdy, když zejména rodinám ve větších městech začali přivážet jejich syny, vnuky či manžely zabalené v pytlech, je bizarní si představit, že by se vydali svrhnout současný režim kvůli neúčasti na hokejovém či fotbalovém šampionátu.

V posledních týdnech roku 2023 jsme ale byli svědky vášnivé debaty na téma ruští sportovci a jejich možný start na letních olympijských hrách (LOH) v Paříži 2024.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) nezklamal a v této nejednoduché situaci se opět zachoval jako pověstná chytrá horákyně. Začátkem prosince totiž rozhodl, že se LOH v Paříži mohou zúčastnit vybraní sportovci z Ruska a Běloruska pod neutrální vlajkou. Předseda MOV Thomas Bach opakovaně odmítl uplatňovat princip kolektivní viny a označil to vysloveně za chybu.

Ve skutečnosti ale vstřícný MOV nastavil pro ruské a běloruské sportovce tak tvrdé podmínky, že mnozí z nich absolutně nemají šanci je splnit a označují proto přikázaná kritéria za zcela absurdní, neboť některá se ani netýkají sportu, ale vztahu dotyčného k armádě, policii atd. Zkrátka takový kádrový profil.

Zatím se na pařížskou olympiádu kvalifikovalo osm Rusů a tři sportovci z Běloruska. Vlk se pořádně nacpe a koza zůstane celá. MOV si pokrytecky odnese vavříny za morální vítězství olympijské myšlenky a ruská výprava (samozřejmě jako neutrální) vyrazí do Paříže mikrobusem.

Především ale půjde o pořádné sousto pro zmiňovanou ruskou propagandistickou mašinérii, která obviní mezinárodní olympijský establishement z odporného protiruského komplotu. Smutné je, že v účelových lžích se tentokrát bude marně skrývat i nepřehlédnutelné zrnko pravdy.