Rozčilení tuzemských ředitelů nemocnic, které navštívila kontrola ministerstva financí provádějící revizi podle evropských pravidel, se dá pochopit. Bylo to šokující, diletantské, nic nezaplatíme, budeme se soudit. Takové reakce sdílel s řediteli fakultních a krajských nemocnic také ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který ostatně byl sám donedávna ředitelem.

Námitky ředitelů jsou pochopitelné. Zažili už kontroly z finančního úřadu, museli své nákupy řešit s antimonopolním úřadem, dohlíželi na ně také úředníci ministerstva zdravotnictví, kteří měli na starosti evropské dotace.

Aby toho nebylo málo, proběhl také audit světové společnosti KPMG. V žádném z těchto případů kontrola nic nenašla. Teď se však zčistajasna objeví auditoři s nějakou neznámou metodikou, a podle ní je najednou spousta věcí špatně. Za zmanipulované nákupy musí postižené nemocnice dohromady zaplatit čtvrt miliardy korun a samy nevědí, kde na to vzít.

Tak zní příběh z pohledu tuzemských státních manažerů a úředníků. Uvěřili mu někteří politici bez ohledu na stranické tričko, žádají premiéra, aby na ministerstvu financí nebo v Bruselu zasáhl, případně už domlouvají, že podivnou kontrolu prověří sněmovna.

Existuje ovšem jiná varianta příběhu. Podle ní evropská kontrola ničím nepřekvapila. Už dlouho se v novinách psalo o tom, že nákupy přístrojů pro traumatologická a onkologická centra velkých nemocnic v roce 2009 byly mimořádně předražené. Spekulovalo se dokonce o tom, že předražení dosahovalo padesáti procent a těmto spekulacím nahrávaly informace o cenách, které se tehdy za magnetické rezonance a další těžkou zdravotnickou techniku platily.

Pokud tyto chyby auditoři ministerstva financí našli, tak se jen potvrdilo, co mnozí už dávno tušili, anebo to věděli, jen o tom nechtěli mluvit. Teď tedy vzniká otázka, jak je možné, že si předchozí kontroly ničeho nevšimly. Neudělali auditoři z ministerstva financí přece jen nějakou chybu?

Evropská komise si to nemyslí. Bruselští úředníci dlouhá léta blahovolně přihlíželi k tomu, jak Češi utrácejí evropské peníze a jak sami kontrolují, jestli je to správně. Až před dvěma lety si Evropská komise najednou uvědomila, že v Česku něco nefunguje. Například špatně kontrolují finanční úřady, ministerské kontroly i antimonopolní úřad. Výsledky českých kontrol nejsou důvěryhodné, a proto komise vyzvala ministerstvo financí, aby provedlo audit podle evropských pravidel.

A v této chvíli se ukázalo, co konkrétně je v Česku špatně. Člověk jen může litovat ředitele nemocnic, že to schytali za všechny ostatní.

Člověk obeznámený s tuzemskými úředními postupy to snadno pochopí. Státní úředníci mohou se státními penězi dělat, co je napadne, kontroly mají za úkol v zásadě legitimizovat jakékoli nákupy. Dokonce mohou udělit i pokutu, tu však dosud ministerstvo financí odpouštělo.

Přesto zůstává jedna věc nejasná. Proč se v Česku kontrolovalo dlouhá léta podle jiných pravidel než v jiných evropských zemích a proč to Evropské komisi dosud nevadilo. Takže zdejší vláda i Brusel by měly daňovým poplatníkům z celé Evropy ještě na leccos odpovědět.