2.5.2024 | Svátek má Zikmund


VOLBY: Kdo zamíchá polévkou

9.10.2010

Také v komunálních volbách je možné zamíchat pořadím na kandidátkách stran

V těchto dnech dostávají občané obálky s hlasovacími lístky do posledních voleb tohoto supervolebního roku. V třetině okrsků budou voleni senátoři, obce zvolí nové zastupitele a v Praze dostanou občané možnost dosáhnout změny nejen v místních orgánech, ale i na magistrátu. Květnové parlamentní volby přinesly četná překvapení a překreslily politickou mapu republiky. Dalo by se tedy čekat napjaté vyhlížení volebního pátku a soboty. Nezdá se však, že by zájem přesáhl laťku obvyklé lhostejnosti.

I v minulých volbách do místních zastupitelstev byl využit neobyčejně složitý způsob volby, zavedený zákonem 491/2001. Nad formulací, že „lze označit křížkem jednu volební stranu a dále v rámečku před jménem kandidáta další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany“, stane leckterý občan v zadumání. Ani v místech, kde se celostátní, případně místní, politika vaří, nepanuje shoda, jak se správně volí. Tak například jsou různé názory v tom, zdali lze křížkovat ve sloupci zaškrtnuté strany, anebo zda je přípustné pouze křížkování v jiných seznamech kandidátů než ve sloupci zaškrtnuté strany.

Přitom důsledné zásahy do seznamů přispěly k politické tsunami z letošního května. Preferenční hlasy rozházely karetní list, namíchaný pod deskou stolu stranických sekretariátů. Voliči se přesvědčili, že mohou stranám vnutit vlastní list. Způsob voleb do místních zastupitelstev přímo vybízí k obdobnému přístupu. Čistě teoreticky je možné strany obejít a z množiny nabídnutých kandidátů sestavit vlastní kandidátku, jen pouze třeba nepřekročit počet obsazovaných míst. Pak by byl hlasovací lístek neplatný.

V tomto smyslu si připravila past sama na sebe pražská ODS, když rozdrobila volby na sedm obvodů. Záměr byl průhledný. Opatření mělo zabránit postupu menších stran. Stratégové tohoto plánu počítali s tím, že malé strany nebudou schopné postavit vlastní kandidátky ve všech obvodech. Paradoxně se ale může tahle nordická lest obrátit proti svému strůjci. V obvodech budou kandidátky menší, a tudíž přehlednější, než kdyby byl obvod jeden a volič stál před jednou megalistinou, ve které by se těžko orientoval. V menším obvodě bude listina úměrná, orientace snazší a křížkování tedy bude pohodlnější. Přitom je jisté, že lidé křížkovat budou po povzbudivém výsledku parlamentních voleb.

V komentářích parlamentních voleb se hodně vyskytovaly zmínky o internetu. Jeho schopnost poskytnout názorovou a organizační platformu se jasně ukázala. Těžko hádat, zda se to bude přespříští pátek a sobotu opakovat. V současnosti mají i docela malé obce svoje internetové stránky. Když ale budete zkoumat obsah stránek třebas těch obcí, které osobně znáte, po volbách se budete těžko pídit, natož aby tam byly programy a diskusní tribuny. Občas najdete informaci o způsobu hlasování. Obecní webové stránky mají být apolitické, tak zní převládající mínění. Je to projev setrvačnosti myšlení i faktu, že se do funkcí v obecních zastupitelstvech lidé moc nehrnou. Taková funkce vyžaduje spoustu práce a výhody z ní neplynou dohromady žádné. Programy vycházejí z finančních objemů místních rozpočtů a moc se tedy vzájemně neliší.

V celostátních volbách byla osou diskuse základní politická orientace. Prokázala se ideová vyprahlost na levici i na pravici a triumfovaly nově vzniklé protestní strany. Podobný mechanismus těžko zafunguje v obecních volbách. Tam jsou sympatie a antipatie zaměřené především na konkrétní lidi, přičemž jejich politická příslušnost není rozhodující. Debata se pak snadno zvrtne do osobních půtek, které nemají s politickým názorem mnoho společného. Šířeji založená webová diskuse, která by vyústila do formování volebních postojů, tedy nemá reálnou platformu.

To jsou samozřejmě jenom odhady. Skutečnost je může zamést do krabice se směšnostmi. Před parlamentními volbami také málokdo předvídal, co se stane. Odkazy na roli internetu v amerických prezidentských volbách se setkaly s posměchem. K úžasu všech se obdobné mechanismy projevily i u nás.

Jisté je, že systém voleb zásadní změny v sestavení kandidátek umožňuje. Záleží teď na tom, jak velký počet občanů se možnosti chopí. Už není moc času na vyvolání vhodné atmosféry, ale na internetu se informace dovede rozšířit rychlostí lesního požáru. A ta informace by mohla znít: se zatuchlou polévkou se dá pořádně zamíchat!

LN, 7.10.2010