Bezprostředně poté, co se v ČR uzavřely volební místnosti, se ne serverech Lidovky.cz a iDnes objevily první dva volební odhady. Zatímco ten z Lidovek vlastně jen zopakoval, co předpověděly (jak se ukázalo, mylně) poslední volební průzkumy, tj. závratně vysoké vítězství babišovců, naopak pokud by byly volby dopadly podle toho, co předpověděli na iDnes, byl by to malý šok: zvítězit měla TOP 09 před ČSSD, ANO by bylo skončilo až na třetím místě. Tyto volby mají význam spíše psychologický, a to pro vnitropolitickou situaci v ČR, ale výsledek by byl znamenal hned trojí signál: za prvé, že se zastavil Blitzkrieg vůdce ANO Andreje Babiše zahájený oslňujícím úspěchem v podzimních volbách do PS. Za druhé, že "zrádná pravice", rozuměj zdecimovaná demokratická opozice, projevuje jakési známky života. A za třetí, že si ČSSD zachránila reputaci, do budoucna nemusí být jen bezmocným přívěskem babišovců a nebude vydána na milost a nemilost rozmarům prezidenta Zemana.

Skutečný výsledek je jakýsi kompromis mezi oběma předpověďmi. Babiš sice vyhrál, ale s odřenýma ušima, TOP 09 skončila druhá s minimálním odstupem 0,18 % hlasů, ČSSD je v poměrně těsném závěsu třetí. Pokud jde o praktický dopad hlasování, získaly všechny tři strany po 4 europoslancích. Babiš tedy v Blitzkriegu pokračuje, sice nepříliš oslnivě, ale z toho ho hlava bolet nemusí: vyhrál. TOP 09 se probojovala do první ligy a ČSSD neztratila tolik, aby to někdo mohl proti Sobotkovi přesvědčivě využít.

Význam voleb je spíš psychologický. Extrémně nízká volební účast nesvědčí ani tolik o pohrdání veřejnosti Evropskou unií, jak si namlouvají Zahradil s Machem, jako spíš o tom, že si lidé to, oč ve volbách je, nijak těsně nepropojují s hlubokou vnitropolitickou a morální krizí české společnosti. S tou nám EU moc nepomůže, musíme si s ní poradit sami. Tím nemá být řečeno, že naše členství v EU není věc zásadního významu, nýbrž jen to, že to, kdo zrovna bude sedět za Českou republiku v EP, tu krizi nijak podstatně neovlivní. Výsledek voleb ovšem neznamená ani nejmenší světýlko na konci tunelu, jak se zdál průzkum v iDnes napovídat: česká veřejnost se stále zmítá v hysterických křečích Velké protikorupční revoluce.

TOP 09 potvrdila svou pozici nejsilnější demokratické opoziční strany. Jak by ne, jen ona se tak aspoň trochu chová. Mluví se o propadu ODS, to sice není docela spravedlivé (její výsledek není slušné srovnávat s tím před pěti lety, ale s tím loni na podzim, a ten je zhruba shodný). Jenže průnik Svobodných do EP sice není žádnou tragédií (proč ne, už tam byla i Bobošíková), ale signalizuje dezintegraci politického klausismu: ODS byla degradována na jakousi SSO s lidskou tváří a to pro každé ideologické hnutí tohoto typu znamená začátek konce.

Spokojena může být KDU-ČSL, skončila jen těsně za komunisty, volby do EP tradičně "umí". A KSČM? KSČM je pozoruhodný politický útvar, od roku 1990 úspěšně odolává všem volbám, co jich tu bylo. Je to něco jako přírodní útvar, zkamenělina na politické scéně. Pokud bude ČR existovat ještě v roce 10 000, budou komunisté mít stále svých setrvalých deset procent.

Výsledek voleb do EP situaci v ČR ani nepomůže, ani ji nezkomplikuje. Neznamená vlastně skoro nic. Jediné, co může ještě politickou situaci proměnit, jsou podzimní komunální volby, zejména ve velkých městech a zejména v Praze. Tam by mohly ještě Blitzkrieg Andreje Babiše a vůbec stabilizaci "Nových pořádků" trochu zkomplikovat.

26. května 2014