TEMELÍN: Bursík nevidí za konec volebního období
Je zarážející, že ministr vlády nabádá sousední stát k napadání vlastní země. Úniky vody v Temelíně jsou pro provozovatele nepříjemné a rozhodně je třeba se jimi zabývat (to se ostatně děje i bez médií a odpůrců Temelína), nicméně bezpečnostní dopad mají asi takový, jako mléko rozlité v mlékárně. Pokud by se něco podobného stalo v jakékoliv jiné jaderné elektrárně (třeba v Německu), nikdo by se nic nedozvěděl – dohoda z Melku platí pouze pro Temelín a svým rozsahem je naprosto jedinečná. Jediný, kdo dohodu neustále porušuje, je Rakousko opakovanými blokádami hranic.
Další zarážející skutečností je fakt, že pan Bursík nedokáže vnímat skutečnosti, které se nehodí jeho ideologii a přesahují jeho volební období. Během výstavby Temelína zůstalo neobnoveno cca 2000 MW starých uhelných elektráren a předpoklady vývoje spotřeby elektřiny, použité při rozhodování o dostavbě Temelína, se beze zbytku potvrdily. Je pravda, že pravděpodobně ještě celé současné volební odbobí budeme elektřinu vyvážet (i když vývoz stále klesá a klesat bude), ale pokud zachováme těžební limity na uhlí a dál budeme blokovat výstavbu nového jaderného bloku, začne se nám v horizontu sedmi až osmi let elektřiny nedostávat. Bez ohledu na rozvoj obnovitelných zdrojů i úspory. Potom zjistíme, že možnost nakoupit elektřinu sice máme, ale omezenu kapacitou vedení, a navíc patrně nebude od koho koupit – naši sousedé na tom nejsou lépe. I náš ekologický vzor Rakousko, ještě v roce 2000 silný vývozce elektřiny, je dneska bez ohledu na obnovitelné zdroje zemí závislou na dovozu elektřiny a plánuje urychlenou výstavbu 4600 MW plynových elektráren emitujících skleníkový plyn CO2 (cca 4,5násobek velikosti Temelína).
občanské sdružení Jihočeští taťkové
směnový inženýr Elektrárny Temelín
