Na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů (“Ústav“) byla včera publikována informace, že Ústav bude přezkoumávat působení soudce Roberta Fremra, kandidáta na soudce Ústavního soudu, za komunistického režimu (in www.ustrcr.cz/zprava-ustr-prezkouma-pusobeni-soudce-fremra-za-komunistickeho-rezimu/).

Historici Ústavu mají dále (ve vztahu k výkonu funkce soudce Roberta Fremra před listopadem 1989) zkoumat okruh případů z let 1983 - 1985, týkajících se soudních procesů s emigranty.

Jak se uvádí v tiskové zprávě Ústavu: „Emigraci komunistický režim tvrdě trestal podle paragrafu 109 trestního zákoníku z roku 1961 (který byl později několikrát novelizován). Kromě odnětí svobody přicházeli emigranti o majetek a občanství, zatímco jejich příbuzní, kteří zůstali v republice, se stali předmětem šikany komunistického režimu. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno více než 110 000 lidí, což z nich činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu. Těmito tresty přitom komunistická justice porušovala nejpozději od roku 1975 (či 1976) mezinárodní dohody, které se zástupci režimu zavázali dodržovat. V roce 1990 proto byly tresty pro emigranty zákonem 119/1990 Sb. označeny za politické a oběti těchto procesů byly plošně rehabilitovány.“

Otázka nyní zní, zda v případě závěru, že procesy s tzv. „kopečkáři“ mj. rozhodoval i předmětný kandidát na soudce Ústavního soudu, by mělo být měřeno stejným metrem i vůči novému předsedovi Ústavního soudu Josefu Baxovi, který včera na brněnském setkání s prezidentem republiky Petrem Pavlem na otázku médií, zda „měl na stole“ nějaký případ týkající se emigrantů, připustil, že: „možná jsem soudil jeden případ, ale nemám tak dobrou paměť, abych si v těch mnoha tisících případů, které jsem rozhodoval , pamatoval na všechny“ (zdroj: www.novinky.cz/clanek/domaci-nevzpominam-si-ze-bych-soudil-emigranty-snad-jeden-pripad-odpovedel-zaskoceny-predseda-us-baxa-40439951).

Domnívám se, že za této situace je již neudržitelné neučinit (jako v případě soudce Roberta Fremra) stejný podnět Ústavu k přezkoumání toho, zda i nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa případy tzv. „kopečkářů“ soudil, či nikoliv. Neboť pokud by se tak stalo, pak by mělo být bez rozdílu nahlíženo při posuzování morálního kreditu jak na stávajícího kandidáta na soudce Ústavního soudu Roberta Fremra, tak i již na nového předsedu Ústavního soudu.

V demokratickém právním státě by měla platit stejná měřítka a hodnocení. A to - vztaženo do nyní posuzovaných případů - včetně možných důsledků z toho plynoucích, jistěže plně v kompetenci pana prezidenta Petra Pavla.

V případně negativních zjištění Ústavu patrně ve formě učiněného rozhodnutí pana prezidenta předmětného kandidáta na pozici soudce Ústavního soudu nejmenovat, anebo naopak ho přesto jmenovat a takové rozhodnutí veřejnosti smysluplně vysvětlit. V druhém případě - jak jinak - s výzvou k rezignaci na předmětnou funkci, anebo naopak sdělit veřejnosti, že i tak je vše (a proč) v pořádku a důvod k rezignaci zde (opravdu žádný) není.

Autor je soudce, jeho web je zde