Jejím prioritním úkolem je chránit zájmy státu. Jenže v posledních týdnech se Bezpečnostní informační služba (BIS) musí víc starat o svoji pošramocenou pověst. Zpravodajskou agenturou totiž cloumá aféra rozsáhlých podvodů při nákupu pohonných hmot.

Na podvody spojené s údajným nákupem paliva se přišlo zhruba před měsícem a podle informací týdeníku Euro se tak stalo na základě anonymního udání. Kvůli podezření z podvodu už rezignoval šéf příslušného odboru Milan Vlček, podezřelí zaměstnanci tajné služby jsou postaveni mimo službu. Je jisté, že někteří z nich skončí v civilu bez výsluh a nejspíše se nevyhnou ani trestnímu stíhání. I když se jim podvody nebudou dokazovat snadno.

Ředitel tajné služby Jiří Lang už o vnitřních potížích služby koncem listopadu informoval premiéra Petra Nečase. Případ se zatím týká odboru, který má na starost operativní sledování osob, takzvané sledky. Tito příslušníci jsou nasazováni na sledování zájmových lidí a nedílnou součástí jejich práce je jízda automobily. Každý vůz má nastavenu normu spotřeby na 100 kilometrů. Pokud ale jejich řidiči jezdí hospodárně, spotřeba je oproti nastaveným limitům výrazně nižší. A protože služba z důvodu utajení nepoužívá specializované platební karty na nákup paliva, například CCS, platí její řidiči nákup pohonných hmot hotově. Na jednom autě tak mohli měsíčně podvodným dorovnáním spotřebovaného paliva do stanovené normy spotřeby vydělat i několik tisíc korun. Inspektoři tajné služby nyní prověřují vyúčtování nákupu pohonných hmot do roku 2006, starší údaje jsou už podle zákonných norem podle všeho skartovány.

"Celá věc je v rovině podezření, které vychází ze závěrů naší vnitřní kontroly. Případem se zabývá inspekce ředitele BIS a její šetření dozoruje státní zástupce. Podezření se týká využívání - nebo spíše zneužívání - předepsané normy maximální spotřeby, když řidič šetří, má menší spotřebu a získaný rozdíl jde do jeho kapsy," potvrdil mluvčí tajné služby Jan Šubert. Podezření se podle Šuberta netýká zpravodajských důstojníků, ale padá na několik osob z podpůrné, servisní složky služby. Nicméně i tito členové sledky disponují podobnými poznatky jako takzvaní operativci, to znamená, že moc dobře vědí, koho sledují a co je cílem sledování, tudíž jsou důvěrně seznámeni s mnoha citlivými informacemi.

"V kontextu existujících podezření - bez ohledu na definitivní závěr šetření - lze říci, že ředitel příslušného servisního útvaru už není ve své funkci a osoby, ke kterým podezření směřuje, jsou postaveny mimo službu. A pokud bude jejich vina prokázána, nebudou v BIS dále pracovat, budou propuštěni a odejdou bez jakýchkoli nároků. Případné podávání dalších informací přísluší státnímu zástupci. Případem se zabývá úsek vyšetřování Státního zastupitelství Praha 1," dodal Šubert.

Jak zmiňované podvody probíhaly? Nejčastěji tak, že řidiči aut BIS dokládali nákup pohonných hmot doklady z čerpacích stanic, které tam nechali klienti před nimi. Podle neoficiálních informací obsluha několika vybraných pump přenechávala nepotřebné doklady o tankování za drobné peněžní obnosy. Řidiči pak ustřihli datum čerpání a doklady předložili k vyúčtování zaměstnavateli. Inspektoři BIS podle zjištění týdeníku Euro prý narazili dokonce na případ, kdy měl mít jeden z řidičů v počítači uloženu fotokopii univerzálního dokladu, do níž jen doplňoval potřebný objem "nakoupených" pohonných hmot do limitu. I tyto faktury u služby později nárokoval jako reálné plnění.

Falšování dokladů se podle informací týdeníku Euro nemusí týkat jen zmiňovaného odboru BIS. Prý bylo poměrně běžnou praxí, o níž se v tajné službě ví delší dobu, takže škody se nemusejí pohybovat ve statisících korun, jak se zatím odhaduje. Týdeník Euro požádal o vyjádření premiéra Petra Nečase. Nečas, respektive jeho mluvčí Jan Osúch ale na otázky do uzávěrky nereagoval.