11.12.2023 | Svátek má Dana


PRÁVO: Klidně můžeme mít prezidenty dva

11.2.2008

aneb Dva tristní a jeden úsměvný moment z veřejné volby ...

Tak jsem sledoval první den prezidentské volby ... naštěstí ne stále, to by bylo o zdraví ... a i když jsem se původně nechtěl vyjadřovat, po tom, co jsem viděl, se nemohu zdržet. Pominu těžko přehlédnutelnou neschopnost předsedajícího a neuvěřitelnou sprostotu některých zákonodárců, a soustředím se jen na tři obzvlášt "pěkné" momenty:

Moment první: Dva prezidenti

Článek 2 Volebního řádu pro volby konané Poslaneckou sněmovnou, který je přílohou zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (a který platí i pro společné schůze obou komor), obsahuje ve své příloze následující ustanovení pro veřejnou volbu prezidenta republiky - cituji platný zákon:

"Volba prezidenta republiky veřejným hlasováním)

22. Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor veřejným hlasováním.

...

26. Společná volební komise předloží společné schůzi obou komor Parlamentu jména a příjmení kandidátů na úřad prezidenta republiky v abecedním pořadí.

27. Předseda Sněmovny dá hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.

28. Při hlasování sčítají hlasy skrutátoři, s nimiž vyslovila před zahájením hlasování souhlas Sněmovna i Senát.

Zastavil bych se u slůvka "jednotlivě" v bodě 27 - To znamená, že Jednací řád nepředepisuje volbu MEZI Václavem Klausem a Janem Švejnarem, ale volbu O každém z nich zvlášť. Neexistuje legální prostředek, jak někomu z volitelů zabránit být proti oběma - a neexistuje ani legální prostředek, jak někomu z volitelů zabránit být pro oba. Ostatně, předseda Sněmovny tento výklad potvrdil, když dal nejdřív hlasovat, kdo je pro Václava Klause, pak kdo je proti Václavu Klausovi, pak kdo je pro Jana Švejnara a nakonec kdo je proti němu ... Klidně tedy mohli být zvoleni prezidenti dva, zcela legálně a v souladu s jednacím řádem ...

Někdo by snad mohl namítnout, že každý přece musí hlasovat jen pro jednoho kandidáta, že hlasovat pro oba je nesmysl ... No a? Slovy dr. Radosty, génia dvanáctisměny, "vážená paní, to, co povídáte, zní velice logicky, ale zákon nám říká něco úplně jiného" ... a já jen skromně připodotknu, že zákon není žádná politologie. Ten mechanismus je prostě nastaven od počátku nesmyslně. To proto k veřejné volbě nemělo raději vůbec dojít (tedy pominu-li ten detail, že veřejná volba smrdí Gottwaldem, stranickou šikanou a vydíráním).

*

Moment druhý: Proč vlastně veřejná volba?

Předseda Senátu Přemysl Sobotka se nechal slyšet, že veřejné hlasování nemá smysl, neb sčítají skrutátorky, ne technika, a nakonec uvidíme opět jen čísla. Kdo jak hlasoval, se dozvíme jen z doslechu nebo když bude při hlasování náhodou v záběru kamery (necituji přesně, neslyšel jsem ho). Nato se ozval nejméně jeden nejmenovaný novinář a obvinil Přemysla Sobotku z trapnosti ... Teď, když veřejná volba proběhla, teď, když dostávám od kamaráda esemeskou dotaz, jestli náhodou nevím, jak hlasoval kníže, ptám se: Kdo měl pravdu, Přemysl Sobotka nebo onen nejmenovaný novinář, kdo tady ujel a kdo tedy teď vypadá poněkud trapně? A to nemluvím o tom, co vše veřejná volba následně vyvolala za svinstva a trapnosti dosud v české politice nevídané.

Na tomto místě na chvíli zapomenu na roli právníka a položím si otázku bytostně politickou: Proč tedy na té veřejné volbě tak strašně a komu záleželo, když já, televizní divák, vím stejně kulový, kdo jak hlasoval? Nebylo to náhodou tak, že se tady hrálo o předsednickou židli páně Paroubkovu? Uvážím-li, jak moc sliboval svým lidem, že "dostane Klause z Hradu", jak strašně moc do toho "politicky nainvestoval", nestálo by ho to náhodou židli, kdyby Klaus vyhrál s jasnou převahou? A jedovatá poznámka číslo 2: Mirek Topolánek spojil poctivě, přímo a veřejně svou politickou budoucnost se zvolením Václava Klause, řekl zcela natvrdo, že nezvolení Klause by znamenalo pád vlády a jeho osobně předsednickou židli v ODS ... proč se k takovému prohlášení neodhodlá i Jiří Paroubek? Z čeho má strach?

Sečteno a podtrženo, vychází mi, že ty neuvěřitelné obstrukce a podrazy, kterých jsme byli svědky, to zoufalé ponížení české politiky na úroveň dosud nepředstavitelnou, to vše se děje kvůli udržení se Paroubka v čele ČSSD.

*

Moment třetí, úsměvný: Skrutátorky

Vraťme se k bodu 28 výše citovanému ... opravdu nic proti skrutátorkám, je mi jasné, že jejich nejbytostnějším zájmem v pátek odpoledne bylo, aby to už skončilo a mohly jít domů uvařit večeři, ale není to legrace, když při hlasování o tom, jestli Sněmovna a Senát souhlasí se skrutátorkami, sčítají hlasy opět tyto skrutátorky? ... známá to glosovala slovy "aneb naše připravenost na nečekané situace v praxi" ... ... ...

Dodatek ze soboty: Teď, když Paroubek obviňuje skrutátorky, že mohou za špatný výsledek 2. kola, teď, když si hledá obětní beránky mezi řadovými zaměstnanci, teď, když se Mejstřík čílí, že záznamy skrutátorek byly skartovány (to Mejstřík vážně neví, že toto je zaběhaná praxe? co vlastně ví?) ... tak teď už je i tenhle moment zoufale tristní a trapný a nikoli úsměvný.

(autor je právním konzultantem v KPR, psáno v pátek před půlnocí)