Hromady bahnem obalených věcí, rozpadající se domy, zničené silnice, zpřetrhané mosty a bohužel i mrtvá zvířata a zmařené lidské životy. Unavení lidé v holínkách stavící obranné valy, hasiči čerpající valící se špinavou vodu a vojáci pomáhající udržet pořádek. Taková je realita povodní, kdy rozbouřená voda bezohledně bere majetek i lidské životy.

V České republice se v posledním desetiletí staly povodně již běžným jevem. Škody, které tyto přírodní katastrofy způsobují, jsou ohromné. V roce 1997 vodní živel způsobil celkové škody ve výši 62,6 miliardy korun a došlo k 60 obětem na životech. Srpnové povodně, které v roce 2002 zasáhly střední a východní Evropu, pak znamenaly největší světovou přírodní katastrofu roku. U nás škody přesáhly 73 miliardy a došlo k 13 obětem na životech. Letos naše společnost kvůli povodním přišla o 5,6 miliardy korun, alespoň takové jsou poslední odhadované škody. Je proto přirozeným lidským úsilím snažit se těmto škodám předcházet a budovat protipovodňové zábrany. Je také přirozené, že stát občanům, firmám a místním komunitám pomáhá realizovat taková protipovodňová opatření, která přesahují jejich finanční možnosti.

Spolupráce při řízení vodních toků je také oblastí, ve které je aktivní a nápomocna i Evropská unie. Rozbouřená voda totiž nezná hranic a prevence povodňových rizik je proto definována jako jedna z možných oblastí čerpání evropských prostředků ze strukturálních fondů. Právě v současné době probíhá intenzivní příprava pravidel využívání těchto peněz v příštím programovacím období, tedy v letech 2007 – 2013, kdy by Česká republika měla mít možnost při splnění všech podmínek získat z Unie necelých 90 miliard korun ročně. Povodňová ochrana a snižování rizika povodní je součástí navrhovaného operačního programu Životní prostředí, na který by měla jít pětina všech evropských prostředků plynoucích do České republiky (celkem 5 176,50 milionů euro). Na protipovodňová opatření se však mnoho peněz nedostalo; vláda zde navrhuje alokovat pouze 2,8 miliard korun (98,6 milionů euro), což je k poměru k potřebám a možným škodám opravdu málo.

Jako nepochopitelný krok se proto jeví nedávné rozhodnutí vlády, která si chce na protipovodňová opatření půjčovat peníze od Evropské investiční banky. Paroubkova vláda totiž v první polovině května rozhodla, že zřídí při ministerstvu zemědělství Fond pro realizaci protipovodňových opatření a mimo jiné si půjčí 9 miliard korun. Zcela jistě lze podpořit všechna opatření, která povedou k tomu, že následky příštích záplav budou menší. Co však nelze podpořit, je krok Paroubkovy vlády, která si na taková opatření půjčuje peníze, namísto aby efektivně využila nabízené evropské dotace ze strukturálních fondů. Vezmeme-li v úvahu, že Česká republika je na jednom z nejhorších míst v čerpání evropských dotací a hrozí nám, že miliardy korun propadnou, je toto rozhodnutí vlády ještě více nesmyslné. Každému je jasné, že zatímco dotace ze strukturálních fondů získáváme jednou provždy, úvěr od banky je nutné jednou splatit.

Celkový veřejný dluh za vlády socialistů v loňském roce opět stoupl o 46,2 miliardy korun na celkových 901,3 miliardy korun; pro letošní rok ministerstvo financí odhaduje jeho další nárůst na 969,2 miliardy korun. To znamená, že každý z nás dluží a bude muset jednou zaplatit téměř 80 tisíc korun. Nevidím důvod, proč financovat protipovodňová opatření z úvěrů, když peníze na tyto účely můžeme získat zadarmo. Nevidím důvod, proč bychom se měli dále zadlužovat.

Hradec Králové, 29. května 2006

Poslanec Evropského parlamentu za ODS