Pokud ještě existovali voliči, kteří věřili, že Strana zelených přinese nový styl do české politiky, museli už i oni, po přečtení rozhovoru s Petrem Pávkem ve včerejším Právu, prozřít. Na otázku, zda není jeho větrné podnikání střetem zájmů, reagoval Pávek stylem politika s tváří ošlehanou průvanem Poslanecké sněmovny.

Vzpomněl jsem si v této souvislosti na rozhovor s Tomášem Pitrem, který vyšel koncem minulého roku v Hospodářských novinách. Zdá se, že jediný rozdíl v podnikatelských aktivitách Pitra a Pávka, samozřejmě vedle rozsahu, je v tom, že Pávek vlastní ve firmách podíly. Pitr není nikde majitelem, ale přiznává vliv ve firmách, naproti tomu se Pávek snaží čtenáře přesvědčit, že ač vlastní podíly, vliv nemá žádný. Neznám podnikatele, kterému by byl lhostejný osud firem, které spoluvlastní. Ti naivnější z nás by mohli dokonce uvěřit, že pokud zelení uspějí ve volbách, nebude v zájmu poslance Pávka tvořit a schvalovat zákony podporující aktivity firem, ve kterých figuruje. Firmy, v nichž je starosta Pávek podílníkem, čile využívají štědrých státních podpor, ale poslanec Pávek svého vlivu ve prospěch těchto firem jistě využívat nebude. Pro Pitra a Pávka je charakteristické i to, že jsou oba svým způsobem chudí: Pitr na otázku, zda mu stačí příjem, který oficiálně přiznává, odpovídá „Žiju poměrně skromně, nemám nějaké zvláštní nároky.“ Pávek na otázku co ho živí, odpovídá „Jediné, co mě nyní skutečně živí kromě majetku, je farma. Mám krávy, mám traktor a starám se o ni.“ Ve světle tohoto souladu bychom mohli Pávka s trochou nadsázky označit zeleným Pitrem.

Ze zmiňovaného rozhovoru je patrné, že má Pávek do politiky slušně vykročeno a mohl by uspět. Kakaový Michal Kraus byl „directorem“ své firmy také omylem. Pokud se Pávek naučí zapírat obratněji a nenechá se napříště novináři vyprovokovat k výkřikům typu: „Vy byste chtěl znárodňovat? Úplně všechno? Zakázat soukromé vlastnictví?“, mohl by se z něho brzy stát velmi obratný politik. Pro voliče zelených, doufající ve změnu stylu, to však dobrá zpráva není.