21.9.2019 | Svátek má Matouš


POLITIKA: Zdravotnictví potápí samo ministerstvo

14.11.2005

Ministr Rath chce po vás vidět výsledky během dnů či pár týdnů? Co rychle změníte?

O výdajích VZP zhruba z 80 % rozhoduje vyhláškami ministerstvo zdravotnictví. Podle vyhlášek musí zdravotní pojišťovny proplatit více, než kolik se vyberou na zdravotním pojistném. Úhradové vyhlášky, které nerespektují zdroje, ministerstvo zavedlo v roce 2001, a proto začal rychle narůstat finanční deficit a prodlužovaly se lhůty splatnosti. Varovali jsme před tím. Těžko můžeme tento systém ze dne na den ovlivnit. Například kvůli problematickým vyhláškám nemocnicím de facto neplatíme za skutečné léčení, ale paušál. Hlídáme vlastně jenom, aby za peníze, které dostanou, poskytly péči v objemu 90 % minulého roku.

Takže se vybralo méně než se proplatilo a došlo tím ke zpožďování plateb?

Ano. V normální situaci by platby lékařům měly přijít do 20 dnů. Letos jsme se dostali k 1. 1. 2005 na 45 dnů po splatnosti, teď jsme srazili dobu čekání na 29 dnů. Situace v Evropě je ale podobná, protože se tam pohybuje lhůta splatnosti kolem 30 dnů a tolerance je až do 60 dnů.

Platební schopnost se zlepšila díky infúzi skoro 3 miliardy z České konsolidační agentury. Ale co dál?

VZP obdržela od poloviny října do počátku listopadu 2,89 miliardy, tedy část svých pohledávek za plátci pojistného v konkurzu. Díky tomu jsme schopni proplácet péči lékařům rychleji. Postupné snížení výdajů je možné v proplácení reálných nákladů na léčbu. Toho nelze dosáhnout během několika týdnů. Navrhujeme úsporná opatření, aby zhruba do tří let VZP platila včas.

Proto se bude rušit asi 40 nemocnic?

Takové prohlášení jsme nedali. Nechápu kde se tato informace vzala. Zjišťujeme, zda jednotlivá zařízení splňují kritéria daná vyhláškou. Pokud se jedná o rušení porodnic, sama gynekologicko – porodnická společnost chce, aby fungovala jenom zařízení, kde se ročně uskuteční nejméně 500 porodů. Pokud jejich počet klesá, ztrácí se erudice a v komplikovaných případech by si v porodnici pro nedostatek zkušeností nemuseli vědět rady. Kritéria navrhují odborné lékařské společnosti. VZP ČR nemá žádné kompetence k rušení zdravotnických zařízení, ale souhlasí a prosazuje názor, že péče musí být dostupná a zejména kvalitní. Tam, kde parametry kvality nebudou dodrženy, lze péči dále nenasmlouvat.

VZP prováděla kontroly léčeben dlouhodobě nemocných. Proč? Je jich hodně? Lékaři si myslí, že je jich spíše málo.

Reagovali jsme na řadu stížností od pacientů a jejich příbuzných. Lidé si stěžovali na proleženiny pacientů, že jsou stále utlumováni léky, aby spali, nedostávají dostatečně pít a podobně. Zjišťovali jsme skutečný stav. Kontrolu jsme avizovali v předstihu již loni. Faktem je, že chybí asi 50 000 lůžek v domovech důchodců a tito lidé nacházejí nechtěný azyl v nemocnicích, ve velké míře na psychiatrických odděleních. I to se musí změnit, ale znamená to velké investice do výstavby domovů důchodců. Také je potřeba otevřeně říkat, že zdravotní pojišťovny nemohou svými úhradami saturovat péči sociální. Je potřebné, aby se nad problémem financování této péče zamysleli nejen odborné společnosti, lékaři a zdravotní pojišťovny, ale zejména odpovědná ministerstva (MZ, MPSV), která musejí co nejrychleji nalézt klíč k řešení sociálně zdravotních lůžek.

Slyšel jsem od lékařů, že podle ministra co se ušetří na lécích, může se dát na zvýšení platů lékařů. Jaká je situace?

Při jednání s premiérem Paroubkem a nynějším ministrem zdravotnictví Rathem bylo řečeno, že úspory by neměly snížit kvalitu poskytované péče. To by mělo být dodrženo a VZP ČR za tímto názorem stojí. Jde nám především o naše pojištěnce.

Někteří lékaři se ale bojí, že budou odepsáni lidé nemocní rakovinou, protože jejich léky jsou nejdražší a Rath navrhuje šetřit s těmito léky. Jak to je?

Asi 75 % drahých léků připadá na onkologická onemocnění. Revizní lékaři kontrolují, zda jsou vydávány oprávněně. Šetřit na lécích u těchto pacientů se nedá. Ale bohužel víme o tom, že nevyléčitelně nemocným jsou někdy zbytečně aplikovány velmi drahé léky, které ještě zhoršují stav jejich vyčerpaného organismu, místo, aby v poslední fázi života jim byla poskytnuta úleva. Přitom léky proti bolesti jsou hrazeny pojišťovnami. Naskýtá se otázka, zda za aplikací velmi drahých léků v takové situaci nelze hledat jiné výhody pro lékaře.

Dají se ušetřit miliardy na lécích, aniž by tím trpěli pacienti, nebo ne?

Čtvrtina nákladů na zdravotnictví jde do léků. Problém je v tom, že lékaři dnes nemají přehled o tom kdo, v jakém množství a jaké léky pacientovi předepisuje. Dochází k dublování léků, různí lékaři předepisují léky, které mají účinky proti sobě nebo naopak nebezpečně účinky společně zesilují. Měl by být jeden kmenový lékař, který by měl od kolegů specialistů informace o tom, jak probíhá léčba, co je pacientovi předepisováno. To dnes nefunguje.

Proč se s tím něco nedělá?

Již dva roky pracujeme na terapeutických postupech. Zatím jsou vypracovány pro onkologii. V terapeutickém postupu na jednotlivá onemocnění a jejich fáze nalezne lékař přesně jak postupovat, jaké léky aplikovat. Tyto postupy musí být vypracovány ve všech oborech. To je úkol pro odborné lékařské společnosti. Potom by bylo zcela jasné, na co se mají peníze vynakládat. Pro lepší informovanost lékařů i jejich pacientů funguje pro pojištěnce VZP ČR projekt „internetové zdravotní knížky“ IZIP, u jehož zrodu stála naše pojišťovna. Už před těmi třemi roky jsme se dívali do budoucnosti a správně odhadli, že toto je jedna z cest ke kvalitnější diagnostice, informovanosti lékařů i pacientů i cesta k racionální farmakoterapii a nejen to.

Znamená to, že lékař ale i pacient by věděli jak má být správně léčen?

Ano. V oblasti onkologie tyto informace již jsou přístupné na www.vzp.cz. A chceme pokračovat dál.

V onkologii lze pomocí terapeutických postupů šetřit zcela prokazatelně již dnes?

Ano. Lze tím odbourat zbytečné náklady a zlepšovat kvalitu léčby. Onkologové proto chtějí vyhlásit v ČR 20 center, kde by se soustředila péče o pacienty. Znamenalo by to snížení počtu onkologických pracovišť o ty, které nejsou odborně na výši. Podobně, spolu s odbornou společností a lékaři specialisty, stála VZP u zrodu a prosazení center integrované mammární diagnostiky, která slouží ke včasnému – léčitelnému – záchytu rakoviny prsu.

Lze omezit i nadbytečné užívání antibiotik?

Už loni jsme zahájili pilotní projekt. Dětský lékař odebere dítěti kapičku krve z prstu. Speciálním přístrojem je krev během několika minut vyšetřena. Jedná se o stanovení C-reaktivního proteinu. Lékař zjistí, zda je nutná antibiotická léčba, nebo stačí podat jiné léky.

Zní to krásně, ale kolik přístroj stojí?

Asi 30 000 Kč. Počítáme od příštího roku, že bude vyšetření tímto přístrojem zahrnuto do bodového systému. Znamená to investici, ale omezí se tím předepisování antibiotik, takže dlouhodobě to přinese zlepšení péče a úspory.

Budou mít ale lékaři na nové přístroje?

Když vznikla VZP v roce 1992, do zdravotnictví začalo téci hodně peněz. Došlo k velkému rozvoji léčebné péče a nákupu technického zařízení. Tehdy se také stát podílel v platbách na zdravotním pojištění „svých pojištěnců“, tedy dětí, starých lidí a podobně 28,6 %. Potom se ale podíl státu počal snižovat a letos představuje jenom 21,55 %. Čili podíl státu na vytváření celkového objemu prostředků na úhrady zdravotní péče se snížil. Přitom stoupají ceny nových léků a přístrojů.

Od roku 2007 mají menší zdravotní pojišťovny doplácet na VZP. Proč?

Má dojít k tzv. stoprocentnímu, tedy plnému uplatnění solidarity mezi pojištěnci. Znamená to, že „peníze půjdou za nákladnějšími pojištěnci, tedy jejich rozdělení bude spravedlivější a pojišťovny, které mají nákladnější a starší pojištěnce, budou mít finanční rizika spojená s jejich koncentrací v pojistném kmeni lépe ošetřena. Na vysvětlenou mohu dodat, že některé pojišťovny mají větší část pojištěnců s vysokými příjmy s minimální nemocností. Proto hodně vyberou a méně utratí. U VZP je přitom přes 56 % pojištěnců, za které platí pojištění stát. A vážně nemocní, například přes 90 % lidí odkázaných na dialýzu a takřka všichni těžce nemocní, jejich léčba stojí ročně mnohdy miliony Kč. Úplným přerozdělováním všech peněz bude zajištěno, že peníze ze zdravotního pojištění půjdou za nemocnými pojištěnci, ať jsou u kterékoliv pojišťovny. Doplácení malých pojišťoven na VZP není pravda. Pokud je např. VZP ČR úspěšná ve výběru pojistného, doplatí ona na malé pojišťovny - téměř 20 % z peněz od ČKA odejde v rámci přerozdělení z VZP k některým malým zdravotním pojišťovnám.

Vede se válka o nemocnice. Podle vlády mají být nemocnice neziskové organizace, pravice prosazuje akciové společnosti. Který systém je lepší?

Majetková forma nemocnic není důležitá. První zkušenosti se soukromými nemocnicemi byly dobré. Zlepšila se péče, zvětšila se vnitřní kontrola využití léčiv a jejich distribuce. Zlepšila se celkově ekonomika zařízení. Třeba i takový detail jako vytápění díky zateplení objektů. Nebyl přitom zaznamenán pokles zdravotní péče. Kromě toho každá nemocnice by měla být zisková, i ta takzvaně nezisková. Protože zisk znamená možnost investovat do nových přístrojů a tím zkvalitňovat péči o pacienty. Lepší péče znamená větší důvěru a více pacientů. A to se žádnými ministerskými vyhláškami nedá naordinovat.

Nestěžují si jenom lékaři, ale problémy s lhůtami splatnosti mají i distributoři léčiv. Jak se to promítne do jejich pohledávek?

Zajímavé je, že lékárnám platila VZP se zpožděním maximálně do 70 dní, ale od lékáren dostávají dodavatelé zaplaceno i za 150 dnů a více, podobné to je s platbami nemocnic. Již jsem navrhovala dejme na stůl podklady kdy VZP zaplatila lékárnám a nemocnicím a kdy od nich dostali distributoři a dodavatelé skutečně zaplaceno. Zatím byl tento návrh bez odezvy.

Když se hovoří o snižování nákladů, poukazuje se na rozsáhlou administrativu VZP. Nelze rezervy hledat i zde?

VZP má 5000 zaměstnanců. Na jedno zaměstnance připadá přes 1300 pojištěnců. V Německu na jednoho zaměstnance připadá 709 pojištěnců, ve Švýcarsku 716, ve Francii 690. Nezvýšili jsme počet pracovníků ani po vstupu do EU, kdy nám významně narostla další administrativa.

Lze říci, že situace se bude ve zdravotnictví vracet k normálu, pokud nebude ministerstvo rozhodovat o platbách, na které nejsou peníze?

Ano.

Proč se k tomu již nepřistoupilo?

Nikdo z dosavadních ministrů neměl čas na hloubkovou analýzu, která by potvrdila, že naše varování jsou pravdivá. Zdravotnictví šlo určitým samospádem. Teď je situace již neudržitelná. A my jsme před tím varovali již před třemi roky.

Psáno pro Deníky Bohemia a Neviditelného psa



Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?
Ve školkách chybí předškoláci, přibývá dvouletých dětí. Je to chyba systému?

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že mateřské školky navštěvuje více dvouletých dětí oproti dřívějšku. Naopak ne všechny předškoláky, kteří mají předškolní docházku povinnou, rodiče do školky přihlásí. Jaké jim hrozí sankce?






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.