19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Z nouze topky ctnost

25.1.2021

Kalousek už není poslancem. Vidíme urychlené odcházení univerzálního padoucha

Umění odejít se považuje za velkou, byť mnohdy obtížně realizovatelnou ctnost. Často se pak jedná o ctnost z nouze. Miroslav Kalousek to ilustruje velmi výmluvně.

A dokazuje též, že zejména v politice není důležité, kým daný člověk je, ale za koho ho lidé považují. Krom úzkého jádra svých přívrženců se těší pověsti univerzálního padoucha, kterou jeho političtí soupeři, nyní na prvním místě premiér Andrej Babiš, léta ochotně přiživovali. Na triku toho má opravdu hodně: třeba podivné zakázky ministerstva obrany z devadesátých let, politické chameleónství, kdy se před volbami 2006 profiloval jako jasný antikomunista, leč po nich se pokoušel o koalici s ČSSD Jiřího Paroubka podpořenou komunisty, sem tam nějaké to ostřejší slovo, občas nějakého toho panáčka zbytečně navíc, funkci ministra financí v době ekonomické krize, a tedy rázných škrtů…

Politikova životní výhra jménem Karel Schwarzenberg

Když se vyjmenované či jiné podobné věci nakupí nebo seškvaří, zrodí se stín, jenž dotyčného neodbytně provází a který v podstatě nejde vymazat. Miroslav Kalousek už dlouho vévodí žebříčkům negativního hodnocení politiků. A zejména v jeho profesi je celkem lhostejné, zda spravedlivě, či nikoliv. Zakladatel se stal přítěží jak pro svou stranu, tak především pro trojkoalici Spolu, na níž TOP 09 nyní participuje. Zejména v KDU-ČSL svého někdejšího předsedu, jenž si posléze založil vlastní a konkurenční podnik, dodnes nemusí a mnozí lidovečtí voliči by kvůli němu asi mohli váhat, jestli dají společnému projektu hlas.

Je otázkou, zda právě KDU-ČSL byla pro Miroslava Kalouska tou správnou stranou. A zda jeho životní projekt, TOP 09, neznamenala vše jiné, jen ne tradiční stranu, za kterou se však často označovala. Kalouskova životní výhra se každopádně jmenuje Karel Schwarzenberg. Když se spojilo kouzlo jeho osobnosti s kouzly politického marketingu (a se Starosty a nezávislými), vydalo to v roce 2010 na skoro 17 procent v parlamentních volbách a na vstup do vlády. Ovšem do vlády vedené problematickým premiérem (přesněji premiérem s problematickou milenkou) a s podivnou partičkou jménem Věci veřejné, jejichž kauzy přivedly politické satiriky na mizinu, neboť realita, zachycená též v řadě rádoby tajných nahrávek, byla prostě nepřekonatelně (tragi)komičtější.

Na sestupné trajektorii

Porážka Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách a pád Nečasovy vlády přivedly TOP 09 na sestupnou trajektorii, z níž se jí Miroslavu Kalouskovi nepodařilo vymanit. Participace na projektu Spolu je tak spíše zoufalou snahou o holé přežití. Z balonu TOP 09 prostě uniká plyn a otec-zakladatel Kalousek byl shledán jako příliš těžký pytel s pískem. Možná i proto se poroučel již nyní, bez toho, aby alespoň v klidu „doklepal“ aktuální volební období. Jeho zdůvodnění, že mandátem ve sněmovně mají disponovat ti, kdo se budou na podzim ucházet o hlasy voličů, má svou logiku.

Největší přednost Miroslava Kalouska, místy až bezbřehý pragmatismus, mu však paradoxně může bránit v návratu a tvoří též jednu z příčin propadu jeho strany. Byť se prezentuje jako konzervativní politik, jedná se o konzervativce řekněme starého střihu, který se u nás ujal v devadesátých letech, a to i díky krejčímu Václavu Klausovi. Tedy o konzervativce definovaného především vztahem k hospodářské politice, jenž si dovede vřele potřást s neviditelnou rukou trhu a na státní zásahy do ekonomiky se přinejmenším hodně mračí. Konkrétním firmám ale dokáže jít na ruku – při sjednávání státních zakázek či při zdánlivě nepatrných novelách zákonů s miliardovými dopady. Zvláště, jsou-li pak štědré vůči jeho stranické pokladně. O politika, jenž voličům rozesílá složenky s jejich statistickým podílem na státním dluhu. A který vlastenectví, nacionalismus nebo tradiční hodnoty servíruje spíše jako přílohu, jež navíc nesmí být výrazně kořeněná. A je též veřejným činitelem jednoznačně prozápadně orientovaným, byť se česká pravice obecně štěpí na eurofilní a euroskeptický proud.

Projekt na několik použití

Což je místy až protikladné sociálnímu konzervatismu, jenž v Evropě nejvýrazněji představuje polská strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. Není samozřejmě nutné, ba patrně ani vhodné ho u nás kopírovat. Nicméně výše vymezený český konzervatismus postrádá hlubší hodnotové ukotvení a v praxi je skutečně občas až asociální. A právě tyto rysy asi tvoří nejhlavnější důvod Kalouskova odchodu z politiky.

A možná se v budoucnosti vyjeví, že odchodu definitivního. Mladší generaci městských voličů totiž zatím evidentně oslovují spíše Piráti, v prostředí TOP 09 i ODS často vnímaní jako nebezpeční levičáci. V hodnotových či genderových otázkách je TOP 09 každopádně rozdělená na konzervativní a liberální křídlo a v podstatě neví, co se sebou. Ale jaký div. Vždyť to v zásadě byl marketingový projekt na několik použití, který nenašel nového knížepána, a tudíž už osiřele přesluhuje.

Autor je politolog

LN, 21.1.2021