19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Vakcína a důvěra

19.4.2021

Politické hry odrážejí odlišné civilizační koncepty

Rozdíly v efektivitě očkování budí podiv a také politické vášně. Předáci Evropské unie nás i sebe utěšují, že je na tom Unie líp než většina zemí světa, ale co naplat, z Unie vystrnaděná Británie má se svými 47 procenty občany naočkovanými aspoň jednou dávkou hodně víc než dvojnásobek úhrnu Unie. V jejím rámci se pak vymyká Maďarsko s třetinou naočkovaného obyvatelstva ruským Sputnikem V. Pokles důvěry v EU a sílící vazba na Rusko jsou na pořadu dne. Jsou zde ale i jiné aspekty.

Konflikt konceptů

Evropská unie jako celek trpí na nedostatek vakcín. O to větší podiv budí rozpaky kolem vakcíny AstraZeneca. V řadě zemí byla na nějakou dobu daná k ledu – u nás se o pozastavení ani neuvažovalo a to byl jediný moment, kdy si Babišova vláda vysloužila souhlasné mručení opozice. Korunu tomu nasadilo Dánsko, které po delším váhání nakonec zcela vakcínu AstraZenecu odmítlo. Váhání a v tomto případě dokonce stopka je založeno na tom, že zhruba v jednom případě z jednoho milionu se vyskytly krevní sraženiny. Souvislost není prokázána.

Máme zde názornou ukázku dvou civilizačních přístupů.

Na jedné straně je to až do absurdity přecházející starost o bezpečí. Dánové se rozhodli, jak se rozhodli, na základě principu předběžné opatrnosti. Stát je tu od toho, aby jednotlivce ochránil před hrozbami aktuálními, pravděpodobnými, ale i těmi možná za nějakých okolností v úvahu snad přicházejícími.

Na druhé straně Orbánovo Maďarsko jde přímočarou cestou bezprostředního efektu. Při té cestě mohou nastat ztráty, ovšem je třeba zvažovat, zda nad nimi převažují benefity. V současné situaci je zjevné, že ztráty jsou přinejmenším statisticky bezvýznamné, však se taky maďarský přístup příznivě projevuje v číslech. Maďarský přístup inspiruje, u nás ho prosazuje Miloš Zeman a s ním souzní neliberální část politického spektra.

Bizarní situace nastala na Slovensku, kde se princip výhody utkal s principem opatrnosti a převážila opatrnost, když se zjistilo, že dovezená vakcína má jiné než deklarované složení.

Postoj k vakcíně zahalené byť slabým stínem pochybnosti, jak ho projevili Dánové, kontrastuje s ochotou přijmout ruskou vakcínu bez atestace, bez dokumentace, a dokonce bez záruky standardního složení. Ale ani tento přístup nelze jen tak odmávnout. V hladovějícím Sarajevu za války asi taky nehleděli na to, zdali je masová konzerva za datem záruky. Vakcíny je málo, lidé umírají. Unie slíbila, nedodala, takže ber, kde nabízejí, můžeme se na to dívat všelijak, ale absenci racionality takovému přístupu vytknout nelze.

V létě může být všechno jinak

Politika se odehrává především v aktuální současnosti. Zároveň je to proces dynamický a v čase podléhá mnohdy až dramatickým změnám. Co se zdá rozumné nebo nerozumné dnes, může být úplně jinak nahlíženo v blízké budoucnosti.

Sedmdesát procent populace, to je jakýsi svatý grál vakcinačního úsilí. Přitom výzkumy ukazují, že k očkování je ochotná půlka populace, plus minus, kolísá to v různých zemích. To ovšem je výsledek průzkumů za situace, kdy krematoria jedou na třísměnný provoz a lidé jsou vyděšení. Ani křišťálová koule neprozradí vývoj. Je možné, že ochota nechat se očkovat poroste, až lidi uvidí, že žádné vedlejší účinky nejsou a že očkování otevírá cestu k normálnímu životu. Zrovna tak se ale může stát, že pandemie ustoupí tak daleko, že se ocitne za horizontem veřejného zájmu a lidé začnou mít pocit, že k očkování nemají žádný důvod.

Zatím je převis poptávky. Podvojný ministr Hamáček pověřuje našeho velvyslance v Dánsku, aby se pokusil odkoupit tam zavrženou AstraZeneku, a v danou chvíli je to bezpochyby rozumný pokus. Za dva, za tři měsíce může být všechno opět jinak. Budeme pod hranicí patnácti set zjištěných případů, trasování bude prakticky použitelné. Život se bude vracet do navyklých kolejí. Kdo se za takové situace bude chtít očkovat vakcínou, na které lpí jen stín nějakého podezření? V dubnu nám může dánský přístup připadat přemrštěný, v červenci jako jediný rozumný.

Pevný bod

Tak nebo onak, je to oscilace mezi krajnostmi. Někde by měl být nějaký pevný bod a ten tu naštěstí je. Je to expertní postoj evropské autority EMA. Ta své dobrozdání od AstraZeneky nestáhla, vydala jen upozornění na statisticky bezvýznamná rizika. Pokud jde o Sputnik V, ten zkoumá, když ho výrobce konečně předložil k testování. Dokud EMA dobrozdání nevydá, aplikace je věc rozhodnutí a také odpovědnosti.

Když si představíme naše poměry, kdyby po aplikaci neschváleného Sputniku nastaly komplikace, třeba embolie v mozku, koho budou postižení žalovat? Miloše Zemana? Ministra zdravotnictví nebo snad sestřičku, která preparát vstříkla? Maďaři do toho rizika šli. Možná tam není zvykem, aby každý žaloval kohokoli za cokoli.

LN,16.4.2021

Neff.cz