Tomáš Flaška napsal před ustavujícím sněmem hnutí Trikolóra svou úvahu nazvanou Tak se nám pěkně vybarvuje ta Trikolóra. Vytýká tomuto novému hnutí, že chce být pro všechny, a straší Benešovými dekrety.

K té úvaze jsem se dostal až několik dnů po zveřejnění. Nicméně posměšný a dezinformační tón celé úvahy je důvodem, proč se o toto nové hnutí zajímat. Zdaleka to totiž není o „vybarvení“, jak Flaška píše. Spíše je to opět střet mezi (neo)liberalismem, jehož nositelé někdy sami sebe považují za pravicové, ve skutečnosti jsou jen na jisté věci tolerantní více, než by bylo zdrávo, a jiné naprosto nesnášejí.

Souhlasím s Tomášem Flaškou v jedné zásadní věci: pravo-levý střet politika potřebuje. Jakmile se vytváří iluze, že tento střet již neexistuje nebo je „překonaný“, je to podezřelé. Pokud dnešní levicová vláda ústy premiéra Babiše tvrdí, že dělá politiku „pro všechny“, je to samozřejmě neupřímné a zavádějící. Nicméně, velmi dobře si pamatuji, jak to samé kdysi prohlašovalo Občanské fórum po roce 1989 (Strany jsou pro straníky, OF je pro všechny). Hnutí ANO tak ústy Babiše jen opakuje tuto populární větičku z období před prvními svobodnými volbami v červnu 1990.

Pokud Václav Klaus junior používá podobnou rétoriku a usiluje o hlasy všech voličů a tvrdí, že pravo-levý spor je „překonaný“, je to pokus odlákat voliče právě od hnutí ANO. V rozhovoru pro iDnes Klaus jr. tvrdí, že podle průzkumů, které si Trikolóra zadala, má hnutí šanci právě mezi bývalými voliči ODS a ANO. Připouští, že jeho ambicí je přitáhnout voliče i dalších stran, a to se v jeho rétorice projeví.

Flaška považuje za směšné, když se garantem hnutí Triokolóra pro ekonomiku stává Petr Mach, bývalý předseda Svobodných a poslanec europarlamentu. Mně spíše vadí to, že je to jeho třetí strana (po ODS a Svobodných) a že se v jeho případě projevuje snaha politicky přežít v další partaji, když se ho jeho vlastní strana zbavila. Mach samozřejmě bude jednoznačně preferovat pravicový ekonomický program Trikolóry a na Klausovi juniorovi bude tento program „prodat“ jako „pro všechny“.

Co se Flaškovy kritiky Václava Klause staršího týče, používá k tomu komentář Martina Fendrycha, který je všechno jiné než objektivní komentátor. Údajný příklon Klause staršího k Rusku tak, jak ho právě Fendrych popisuje, je setrvalým stavem mysli Martina Fendrycha a není mu třeba přikládat větší význam. Tento komentátor je takový český solitér píšící ve stylu The New York Times, které se rozhodly zničit Donalda Trumpa a dělají to už přes dva roky. Především se nás ale bytostně týká politika EU. Kritika politiky EU, zejména snahy o pokračující centralizaci moci pro Brusel, nalezne v Česku silnou podporu, protože to je současná evropská realita. Andrej Babiš to dělá jinak. Snaží se svou politiku prodávat tak, že v Bruselu bojuje za Česko jako lev a vrcholné orgány EU nekritizuje. Uvidíme, zda mu tato taktika vyjde i v případě auditu jeho střetu zájmů, který tu byl ze strany EU podniknut.

Jako podraz ale hodnotím Flaškovu větičku o tom, že se jednání sněmu Trikolóry zúčastnil člen Alternativy pro Německo Petr Bystroň, když AfD chce revizi Benešových dekretů. Flaška tak říká – podívejte na tu Trikolóru, hovoří o národních zájmech a paktuje se se stranou AfD! Takže jsem se podíval na odkaz v článku a našel jsem toto.

Boj o hlasy v bavorských volbách. AfD požaduje zrušení Benešových dekretů.V odkazu z října 2018 se komentuje předvolební situace v Bavorsku té doby. Poslanec za AfD Stephan Protschka upozornil, že se názory ministra Seehofera a jeho odboru se s blížícími se volbami měnily. V květnu letošního roku ministerstvo vnitra k tématu dekretů uvedlo, že Německo v současné době spoléhá na „dialog s českou vládou, zaměřený na porozumění a smíření“. V srpnu však již Horst Seehofer prohlásil, že dokumenty z října roku 1945 jsou „nespravedlivými dekrety“, které se neslučují s hodnotami Evropské unie. Podle Protschky jde ze strany ministra vnitra o snahu získat zpět přízeň voličů.
Pravdou je, že před volbami relativizoval platnost Benešových dekretů sám ministr vnitra Spolkové republiky Německo Horst Seehofer z CSU.

Ať chceme nebo nechceme, Benešovy dekrety jsou v Německu stále velké politikum. Flaškův podraz je v obviňování Trikolóru z toho, že akceptuje požadavek AfD na zrušení Benešových dekretů tím, že na sněmu byl účastníkem i Petr Bystroň. Že by právě on požadoval zrušení Benešových dekretů, se jeví jako dezinformace. Je to jasné kádrování ve stylu někdejších komunistických pohlavárů. Jsi ze strany té a té, jsi zločinec, protože tu stranu nemám rád.

Trikolóra se ještě musí hodně snažit, aby se skutečně „vybarvila“. Jen tak překoná uzavírací pětiprocentní klauzuli ke vstupu do poslanecké sněmovny. Její šance však rozhodně nejsou úplně malé a nereálné.