Nejde o politický dokument, nýbrž o úřednicko-byrokratický text

Koaliční vláda pod vedením Petra Fialy složená z pěti různých politických subjektů předložila 7. 1. 2022 Programové prohlášení vlády ČR, se kterým se tento týden ucházela o vyjádření důvěry v Poslanecké sněmovně PČR. Fialova vláda se opírá o spolehlivou většinu 108 hlasů, což z hlasování o důvěře činilo politicky nezajímavý akt. Této jistotě, o níž je vláda přesvědčena, odpovídají i formální a obsahová povrchnost celého textu.

Vládní programové prohlášení je vždy a v každém případě politickým dokumentem. Má a musí být dokumentem, který přesně popíše stav, ve kterém se vláda ujímá správy země, a srozumitelně se přihlásí k tomu, kam za čtyři budoucí roky chce zemi pod svojí správou přivést. Tento charakter předložené programové prohlášení nemá. Není politickým dokumentem, je kompilátem původně úřednických návrhů a je prostým byrokratickým výčtem obecného charakteru.

Po prostudování programového prohlášení nabýváme dojem, že tak závažný, pro budoucnost země klíčový, dokument, nemá jednotný rukopis. Text zřejmě neprošel sjednocující redakcí premiéra vlády. To je třeba považovat za další neomluvitelný defekt vládního dokumentu.

Předložený dokument je - více než prohlášením jednotné vlády - prohlášením pěti různých koaličních stran. Právě proto, že text postrádá sjednocující redakční rukopis, dá se vcelku přesně odhadnout, která z politických stran „dodala“ ten či onen odstavec, jehož obsah je její „stranickou“ prioritou. To nejen připomíná, ale ještě více zvýrazňuje vládní ideovou roztříštěnost, která bude Fialově kabinetu komplikovat vládnutí a v důsledku zamezí prosazení pro Českou republiku tolik nezbytných opatření.

Pětikoaliční vláda ve svém textu potvrzuje, že už nijak nevybočuje z průměrného bezbarvého evropského politického mainstreamu. Na žádném místě svého programu nenaznačuje sebemenší konflikt s EU, nedovolí si žádný provokativní názor, žádnou burcující myšlenku vůči EU. Naopak, uchyluje se k euroservilitě a evropeistickým frázím a klišé. Čekali jsme ale něco jiného?

Fialově vládě evropský neutralismus a bezzubost vůči institucím EU vyčítat nemůžeme, stejně jako jsme nečekali pootočení jednostranného sloganu „patříme na Západ“. Nikdo z členů vládní koalice nikdy nehlásal, že by chtěl prosadit do svého vládnutí něco, co by mohlo být (byť jen okrajově) v rozporu s názorem bruselských institucí a co by nebylo namířeno proti Rusku a Číně. Proto nás v programovém prohlášení nepřekvapuje, s jakou vstřícností tato vláda „považuje Green Deal za příležitost“, nepřekvapuje nás, že „dokončení vnitřního trhu považuje za prioritu“, nepřekvapuje nás, že se „ještě více zaměří na ochranu spotřebitele podle kritérií EU“, nepřekvapuje nás, že bude bojovat s emisemi skleníkových plynů tak, aby „Česká republika dosáhla klimatické neutrality do roku 2050“. Ani o obsahu vládního závazku k „provedení revize vztahů s Ruskem a Čínou“ si proto nemyslíme, že by mělo jít o změny k lepšímu.

Programové prohlášení Fialovy vlády potvrzuje, že půjde o vládu jen obtížně schopnou zvládnout vážná témata dneška a blízké budoucnosti, zato se bude koncentrovat na zvládání obsahově komunálně-detailních témat v kombinaci se servilitou k EU. A to vůbec není dobrá zpráva pro tuto zemi.