Ivan Pilný, kandidát na místopředsedu hnutí ANO, je jedním z mála Babišových lidí, kteří se vyjadřují k programovým otázkám. Vystoupil i v předvečer sněmu svého hnutí a opět otevřel jeden věcný problém. Prohlásil, že hnutí ANO vážně uvažuje o tom, že by znovu zavedlo poplatky u lékaře. To zní pochopitelně jako vyjádření Marťana, který přistál na zemi teprve před týdnem. Hnutí ANO přispělo ke zrušení poplatků od ledna 2015, v únoru by je zase chtělo zavádět.

Ve skutečnosti to je signál, který ukazuje, jak ANO přistupuje k programovým otázkám. Hnutí ANO program nemá, i když jeho lídři občas říkají něco jiného. Něco na tom může změnit víkendový sněm v Praze na Chodově, pokud vyzve nově zvolené vedení strany, aby na něm konečně začalo pracovat.

Bez programu to jde těžko, jak svědčí právě výroky kandidáta na místopředsedu Pilného. Zdravotnické poplatky a zdravotnictví vůbec jsou přitom pouze jedním z příkladů toho, jak hnutí ANO běžně pracuje. O zdravotnictví má zájem sám předseda hnutí Andrej Babiš a má to svou úplně přirozenou logiku. Je ministrem financí, je odpovědný také za zdravotnické finance a má jen málo možností, jak proud stovek miliard v bílém resortu ovlivnit.

Jak známo, v posledních týdnech s velkou nespokojeností sleduje, že se ve zdravotnictví utrácí stále víc, rezervy se rozplývají a lze předpokládat, že se do konce roku rozplynou. Pokud se něco nestane, pak bude na něm, aby sehnal nějaké peníze navíc, minimálně miliardy a v delší perspektivě jistě desítky miliard.

Proto se snaží jeho kolegové z hnutí nějaké peníze objevit. Kandidát Pilný to vidí jasně a pragmaticky: „Když škrtnete některé poplatky, které už byly veřejností přijímány jako samozřejmé a dávají smysl, protože když je někdo v nemocnici, tak kdyby byl doma, tak by taky něco utratil, tak je to naprosto namístě,“ řekl deníku iDnes. Pilný tuší, že poplatky budou těžko politicky průchodné, není si však vědom, proč se poplatky lidem tolik nelíbí, a unikají mu i některé další okolnosti.

Výdělek tří až čtyř miliard ročně z poplatků není žádný zázrak, v každém případě však tahá peníze od obyčejných lidí, nejvíc od důchodců. Přitom by se daly ve zdravotnictví najít peníze u bohatých pojišťoven, nemocnic a dodavatelských firem.

Stát především nemá kontrolu nad zdravotními pojišťovnami, které utrácejí peníze daňových poplatníků víceméně bez externího dohledu. Stačilo by zavést úřad pro kontrolu pojišťoven a vydělaly by se víc než tři nebo čtyři miliardy.

Dále: dosud neexistuje dohled nad nákupem zdravotnických prostředků, tím se míní třeba drahé kardiologické nebo ortopedické pomůcky. I tady by se jistě tři nebo čtyři miliardy našly.

Úplná anarchie panuje při nákupu zdravotnických přístrojů. Kupují se, i když není jisté, jestli jsou skutečně potřeba, stát je však posléze povinen hradit jejich provoz.

Na úniky peněz ve všech zmíněných oblastech upozorňoval Nejvyšší kontrolní úřad, teď by stačilo návrhy vzít a prostě je uskutečnit. K tomu je však třeba mít nějaký aspoň krátkodobý program.

Hnutí ANO je novým subjektem a v běžném politickém provozu teprve hledá svou roli. Mělo by si však uvědomit, že bez programu po něm nic nezůstane a až zmizí ze scény, nikdo si na něj ani nevzpomene.